Ženy v burkách si ulevují do bazénu. Ustupujeme muslimům, dostanou se do vlád, varuje profesor Pavel Klener

10.10.2017 6:41 | Zprávy

ROZHOVOR Řada velmi významných osobností upozorňovala na stinné stránky islámu. Ať už to byl Winston Churchill, nebo někdejší turecký státník Mustafa Kemal Atatürk, říká někdejší ministr zdravotnictví, uznávaný hematolog, profesor Pavel Klener. „To spousta lidí v Evropě nechápe, my se migrantům přizpůsobujeme. Třeba v Anglii plyne řada problémů z toho, že lidé ustupují muslimům, například v nemocnicích umožňují, aby muslimští lékaři odešli v poledne z operačního sálu a šli se klanět Alláhovi a podobné výstřelky,“ kritizuje v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz známý český lékař chování evropských politiků.

Ženy v burkách si ulevují do bazénu. Ustupujeme muslimům, dostanou se do vlád, varuje profesor Pavel Klener
Foto: Hans Štembera
Popisek: Profesor Pavel Klener

Po katalánském referendu a zásahu španělské policie proti voličům se v České republice rozproudila debata. Měla podle vás španělská policie zasáhnout, když ústavní soud označil referendum za protizákonné, nebo ne?

Když jsem viděl záběry z Katalánska, tak mi ten zásah připadal tvrdý a dramatický. Na druhou stranu myslím, že nemáme dostatek informací o situaci ve Španělsku a Katalánsku. Nejsem žádný hispanolog, ale vím, že Katalánsko mělo autonomii. A že tamní demonstrace, které vypadají velmi dramaticky, nelze srovnávat s demonstracemi v roce 1989 u nás, protože u nás šlo o demonstrace proti totalitnímu státu, kdežto Španělsko je demokratický stát, který má určitá pravidla, a já mám obavu, jestli to někdo nezneužil. Protože bylo vidět, že převážná část protestujících byli mladí lidé. Referendum nebylo povolené a ani nenaplnilo všechny znaky referenda, protože se ho nemohla zúčastnit celá populace. Navíc občané Katalánska jsou nejednotní, ale tímto krokem španělská vláda se zachovala zle v kontextu Evropské unie, protože ten zákrok podle mne přesahoval demokratické metody. Ve Španělsku je mimochodem víc autonomních oblastí, které mají více pravomocí než zbytek země, kromě Katalánska je to například i Baskicko. A jak jsem se z komentářů dozvěděl, Katalánsko má poměrně vysoký stupeň autonomie. Ale myslím, že dramatickou reakcí si španělská vláda v Evropě nadrobila, udělala si špatnou reklamu, ale jisté je, že je to především záležitost Španělska. Problémy se ovšem mají řešit diskusí, tahle cesta neprospěje ani Španělsku, ani Evropě.

Ale snahy o odtržení části země se objevují čas od času i v dalších evropských státech. Není touha po samostatnosti některých národů legitimní?

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Libuše Frantová

Ing. Monika Oborná byl položen dotaz

Kde přesně se mají v obcích rušit školy?

Od vás o tom slyším prvně. Prý něco takového navrhuje STAN. Podle čeho se bude rozhodovat, jaké školy a kde se budou rušit? Protože zatím, když tato vláda něco rušila, tak to bylo vždy dost nekoncepční a většinou to ani s nikým, včetně lidí, co v těch obcí žijí neprodiskutovala

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů: