V uplynulých dnech jste se do médií vyjádřil poměrně ostře k navrhovanému zvýšení minimální mzdy. Je to pro podnikatele opravdu tak zásadní záležitost, jak to podle vašich razantních výroků vypadá?

Razance, která je teď vnímaná přes můj poslední článek, se netýká jenom minimální mzdy. Odstartoval to výrok pana Středuly po červencové tripartitě, na níž nebyla projednávána karenční lhůta a minimální mzda tam měla složitou diskusi. Josef Středula poté do sdělovacích prostředků prohlásil, že zaměstnavatelům jde pouze o zisk a chudobu, zisk pro nás a chudobu pro chudáky zaměstnance. A současně i od vlády někdy slyšíme pohrdlivé a místy až urážlivé výroky o podnikatelích a zaměstnavatelích ve stejném duchu, vzpomeňme si na vyjádření pana ministra Mládka o tom, že jsou to paraziti, jakkoli to byl trošku úlet. Ale slyšíme i od dalších opakování, že podnikatelům – a Josef Středula stojí na čele – v podstatě stačí víceméně takové trošku jednodušší výroby, montovny s nižší přidanou hodnotou zpracování, že podnikatelé neinvestují, že nezvyšují mzdy, že si vyberou peníze pro svoji osobní spotřebu, že zahraniční investoři to tady vysávají a tak dále. Nebyla to jen kritika odborů a pana Středuly a netýkalo se to pouze minimální mzdy, ale i určitého myšlenkového propojení této vlády s odbory. Domnívám se, že ta třetí strana tripartity – a Hospodářská komora není členem tripartity, jsme tam pouze jako host – se ne dostatečně tvrdě brání, a to byl důvod, proč jsem se vyjádřil tak ostře, jak jsem se vyjádřil.

Nepopřete ale, že minimální mzda a její zvyšování je pro vás trnem v oku?

Minimální mzda je realita dne, a to nejen u nás. Tato vláda měla její zvyšování od počátku ve svém programu. Hospodářská komora se snaží být apolitickou institucí a to, co si myslí její prezident osobně, nemusí být vždy politikou Hospodářské komory. Minimální mzda tady je; a nejen u nás. V New Yorku chtějí, aby od příštího roku byla patnáct dolarů za hodinu, Clintonová si to dala jako jeden z bodů volebního programu a jenom čekám, až se tématu chytí i Trump. I v západní Evropě je minimální mzda také často zaváděna; a i když si osobně myslím, že minimální mzda je špatným konceptem, tak jako Hospodářská komora upozorňujeme spíš na to, že pokud se stane standardem, že se postupně bude neustále minimální mzda zvyšovat, tak se to dostane do očekávání podnikatelů i zaměstnanců a najednou se minimální mzda, kterou zatím pobírají jenom tři procenta lidí, stane psychologický faktorem, který bude tlačit na nárůst mezd cestou nějakých administrativních opatření. Velmi bych si přál, když naše ekonomika konečně zase roste, aby se zvyšovala životní úroveň v naší zemi, aby se lidem zvyšovaly reálné mzdy. Ale musí to být opřeno o růst reálné produktivity práce. Pravidelné zvyšování minimálních mezd však vytváří mechanismus, kdy mzdy budou vázány na administrativní opatření rádoby sociálního charakteru.

Koho se další uvažované zvýšení minimální mzdy nejvíce dotkne?

Jsou sektory, kde ta minimální mzda nevadí, poněvadž se tam platí stejně o hodně víc. Ale jsou sektory především ve službách, kde zvýšení minimální mzdy na podnikatele dopadne. Uvedu anonymní příklad, i když konkrétně vím, o koho se jedná. Kdesi v Čechách na jedné vesnici má žena koloniál a také ještě bufet. Ráda by tam zaměstnala nezaměstnané lidi z okolí, ale nemá na to, aby jim dala minimální mzdu. Ráda by zaměstnala nějakou ženu, aby jí tam dopoledne v koloniálu pomáhala. Ale nemůže. Bude ji proto buď zaměstnávat načerno, to znamená, že stát přijde o odvody, nebo ji nebude zaměstnávat, protože nechce podvádět, ale ta žena zůstane dál nezaměstnaná. Přitom by jí možná nevadilo, kdyby měla plat nižší, než je minimální mzda, protože tam má chalupu a hospodářství a stačilo by jí to. Prostě vstupujeme lidem do života. Zbytečně.