Jak řešit situaci s muslimy v Evropě? Kromě potírání radikálního islamismu, na čemž se shodnou všichni.Anketa
Pane doktore, nejdříve nejaktuálnější věc. Pokud jde o teroristický útok v Paříži, neptám se jen, co si o tom myslíte, ale obecně na ten problém. Kde máme hledat příčiny?
Jedna věc je, což se nedá oddiskutovat, že je to zvěrstvo a teroristický atak. To je nutné nejdůrazněji odsoudit. Ale musíme hledat příčiny, proč k takovým útokům může docházet i zítra. Příčiny jsou v tom, že se jedná o občany z bývalých kolonií těchto zemí, které pomohly k bohatství Evropy. My je „civilizovali“ a zavedli tam kulturu. Dnes v tom pokračujeme tím, že jsme speciálně na středním Východě zasáhli jako agresoři a ti lidé, co utíkali a mstí se za Francii, mají v podstatě toto v povědomí. Nelze s tím souhlasit, protože msta nepatří do humánní společnosti a je to třeba odsoudit. Musíme si ale uvědomit, že nejsme tak nevinní.
Začalo to tak, že my jsme je prvně zvali jako námezdní dělníky a jako civilizovaní Evropané jsme zapomněli, že to nejsou námezdní síly, ale jsou to také lidi. To jsme si vůbec neuvědomili. Člověk má děti, má rodinu a dneska jde o několikátou generaci těchto lidí, kteří se chtějí mstít za hříchy našich dědů.
Tyto bohaté země přišly na to, že bychom se měli o tyto lidi všichni stejným dílem podělit. My jsme ale s tou bídou neměli jako Češi nic společného. Oni jim v jejich původních zemích způsobili bídu a začali tam válku. Jestli dnes lidé utíkají ze Sýrie, tak je to kvůli válce, kterou tam zahájili Američané.
Tohle se nás netýká, my jsme s islamisty z Indie, Indonésie a odjinud nikdy neměli nic společného a dneska to házejí i na nás. Má to i jiné souvislosti a celou dlouhou historii, kterou ti islamisté a jejich potomci mají v sobě. Ať se o ty uprchlíky starají ti, kteří to zavinili a ti, kteří je dnes bombardují a kvůli kterým utíkají třeba ze Sýrie. Bohatá města jako Paříž nebo Londýn byla postavena za peníze z kolonií a získané díky levné pracovní síle, kterou si ty země samy pozvaly. A na nás teď chtějí, abychom se o ty imigranty podělili, přijali je také a starali se o ně. Jenže oni na tom dříve vydělávali, a když jim z toho zbyl jen problém, házejí ho i na nás.
Jestli chce svět s tím problémem něco dělat, bude muset spolupracovat s Ruskem, to je pochopitelně jasná věc. Američané se s Ruskem už dohodli, že zpravodajské služby budou spolupracovat v boji proti Islámskému státu. Bez Ruska to zkrátka nepůjde, stejně jako to nepůjde bez Číny. A islamisté už dnes mají státní uspořádání, mají organizační systém jako stát, to dříve nebylo. Zásadní je ale otázka spolupráce těch, kteří mají možnost s tím něco udělat. Tedy Ruska a té tzv. západní civilizace, která navíc tento problém zavinila kvůli svým koloniálním výpadům.
Fotogalerie: - Je suis Charlie
Ve veřejné debatě se stále vyskytuje otázka války v širším měřítku. Jaké je vaše stanovisko? Bude válka v širším měřítku?
Ač nerad, musím uznat jistou relevanci dotazu. Ne že by hrozil velký či světový válečný střet, ale tento problém se opakovaně nastoluje. Takže stručně a jasně. Válka nehrozí.
Zde jsou dva základní důvody, na kterých můj závěr je postaven. I v době bipolárního, ideologicky rozděleného světa jistou záruku jsme spatřovali v rovnováze vojenské síly, chcete-li v atomovém odstrašování. Mocnosti měly kapacitu, nosiče a dokonce vesmírnou komunikaci. Válka byla vyloučena. Tento stav se nezměnil, i když i dříve již převládaly faktory spolupráce, koexistence a společných zájmů, které vyžadovaly také společný přístup. Žádný z těchto faktorů se nezměnil a ani nezeslábnul, ba technicky se zdokonalil.
Změnil se však ten základní. Odešly antagonismy bipolárního světa. Kde jsou tedy dnešní příčiny šířících se obav? Jsou v malosti, nízké inteligenci, a neodpovědnosti lidí, kteří se přimykají k nenávisti jako jedinému způsobu jejich zařazení se mezi elitu s možností násilného ovlivňování chodu dějin, protože v normálním společenském procesu nemají šanci. Vzpomeňme na devadesátá léta, kdy bezprecedentní odzbrojování a nastupující spolupráce USA – Rusko neměla obdoby a přece i u nás vznikla teorie o „bezpečnostním vakuu“ hochů kolem Havla a dovedli to tak daleko, že on sám napadal USA v mezinárodních mediích ze zrádcovství a BIS Clintona označil dokonce za agenta KGB. Dnes by se to mělo vracet pod záminkou rusofobie za mohutné podpory medií, které vědí, že nenávist a násilí se nejlépe prodává a ve válce prvně umírá pravda a novináři jsou jejími hrobaři. I ČT24 (5. 1. 2015) přizvukovala Ukrajince, že existuje válka s Ruskem a Banderovci jsou i proto, že bojovali s Hitlerem proti spojencům hrdinové. To již není jednostrannost ČT, to je fašizace. A klid po pěšině.
A přeci podívejme se na reprezentanta Obamu na Valném shromáždění OSN. Viděl svět jinak. Sice na křižovatce před válkou a mírem, chaosem a integrací, mezi strachem a nadějí, ale vidí, že nebezpečí konfliktu se snižuje a dokonce existující nebezpečenství „nás“ vedou ke vzájemné závislosti a tím i k nutné spolupráci. Proto byla právě nyní uzavřena dohoda mezi USA a Ruskem, že budou úzce spolupracovat v oblasti Iráku a Sýrie. Dokonce právě podepsali novou Dohodu o spolupráci zpravodajských služeb a vzájemné sdílení informací a to je hlavně o důvěře. A dále sankce nesankce, Rusko dodá jako dříve motory pro americké rakety. Proč toto nesmíme vědět a BIS vydává zcela opačné zprávy?
Trochu jsem se rozepsal, ale není to kvůli jednoznačnému faktu, že velká válka nebude, ale kvůli tomu do jakého bahna bezdůvodné nenávisti zabředáme.
Jak řešit situaci s muslimy v Evropě? Kromě potírání radikálního islamismu, na čemž se shodnou všichni.Anketa
Podíváme-li se ale také na současné Rusko a jeho ekonomické problémy, do jaké míry se dá říci, že Putinova pozice je ohrožena?
Nejsem ekonom, ale mám zásadu podívat se na věci vždy v delší časové i číselné řadě. A to dokonce pod podrobným odstavcem výše, kde jsem se snažil trochu popsat současné bezpečnostní prostředí. Tyto věci se nedají oddělit a tím myslím vztah k Západu i přes dočasné sankce. Rusko je však světovou velmocí a tak je třeba vidět kontakt na Šanghajskou organizaci spolupráce a BRICS a to jsou zcela jiné dimense. Což o něčem napovídá i v ekonomice.
Myslím, že jsme si vytvořili zbytečně a dokonce nereálně jako by podmínky pro náš Wishfull thinking, a to vede spíše k našemu problému. Pozice Putina pochopitelně neztrácí, protože pokud jsou problémy, tak je asi snadno hledat příčiny jinde než u jeho osoby. A není to ani věc propagandy.
V této souvislosti je možno zmínit i pozici Číny a její ekonomické zapojení do problematiky, která neopomeňme má také své zastřešení v Šanghajské organizaci. Zde to nejenom nezkoumáme, ale ani nevnímáme. To je značná naše chyba, která povede k možnému překvapení.
Nedávno byly zahájeny první práce na projektu, který byl dlouhou dobu zatracován jako sci-fi, Nikaragujský průplav, o jehož realizaci se starají Číňané, kteří si tím zajistí vliv v regiónu. Co na to Washington, nevyvolá to nějaké geopolitické tření?
Sám jsem Panamou projel a vzpomínám na frontu lodí při příjezdu i celkové obdivuhodné dílo, které je stále pod rekonstrukcí. Nevím, jestli by bylo třeba z toho dělat prioritně politikum. Ekonomicky je to nutnost pro všechny. Politicky se pochopitelně Čína dostává tam, kde již v podstatě delší dobu je. Nevzpomínejme na starého Monroea. To již nikdo nedělá. Byla to Latinská Amerika, kterou si USA zajistily jako prvou a také tak o ni přišly. Není to tragédie. Je to zákonitý proces, na který si mocnosti a to nejenom americká musí zvyknout. Politické pozadí, které při stavbě nového průplavu může být, se však nezdá rozhodující. Zůstaňme raději u navigace. Ne vše musí mít skryté pozadí.
Jakým směrem může pokračovat spolupráce mezi EU a Spojenými státy? Co dohoda TTIP? Měla by ji Evropa přijmout? Jaké případné alternativy EU má?
Otázek je několik, odpověď se však odvíjí od základní premisy co to EU vlastně je. A máme problém, alespoň já osobně. Mohu podrobně a dlouze popsat co EU není. Něco jsem také v mé právní specializaci nastudoval, ale jak to bývá, čím více toho člověk ví, tím zamlženější je řešení. Obávám se jenom, že v dosti blízkém čase dojde k vývoji, který dnes nejsme ani mnoho schopni předpokládat. A USA při tom budou pasivním účastníkem včetně nerealizovatelné TTIP a Kissinger se tak snadno k žádanému jednomu telefonnímu číslu, aby se něco dalo operativně řešit, nedostane.
Bývalý velitel vojenské nemocnice v Afghánistánu Marek Obrtel před Vánocemi oznámil, že hodlá vrátit vyznamenání, protože považuje NATO za zločineckou organizaci, stydí se, že jí sloužil a v současném světě je to podle něho tak, že „mráz přichází z Bílého domu“. Co si o tom myslíte? Není to ukvapené gesto a nesmyslně vyhraněný názor? Nebo bychom tomu měli přikládat velkou váhu a dále se tím zabývat?
Je to otázka poslední, ale pro odpovědného člověka vlastně prvou. Jde o morálku, etiku, víru v humanitární hodnoty a v podstatě o sama sebe jako každého z nás, ale i o vlastní společnost. Nechci rozebírat jednotlivé motivy. Vím toho víc než bych si přál.
Kdysi jsem napsal studii „O Kosovu v nás“. Mohl bych pokračovat. Nyní sám se setkávám při výuce s desítkami vojáků, kteří mají za sebou zahraniční mise (mnozí několikrát). Musím je však předně učit číst a o přečteném přemítat. Kdyby tomu tak bylo, vznikl by veliký problém. Předně, že zbytečně zpochybňujeme NATO, neboť to nás jako členský stát zavazuje jedině dle článku 1. a to je „jak je uvedeno v Chartě spojených národů, urovnávat veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být účastny mírovými prostředky, tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost, a zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoliv způsobem neslučitelným s cíli Spojených národů“. Není co dodat. Pan Obrtel v podstatě protestuje a zcela oprávněně proti politikům a generalitě, kteří zneužívají mechanismu NATO k agresivním válkám. A svoji povinnost urovnávání sporů mírovým způsobem úmyslně neřeší.
Nejen to, naši náčelníci generálního štábu u Václava Moravce s jeho přispěním lhali i o nějaké povinnosti přijít napadené zemi, pokud je v NATO, na pomoc. Nikde, jak jsem uvedl, to není zakotveno. A co navíc snaží se dávat směr politické reprezentaci, co musí dělat a jak a kolik zbrojit neboť „situace ve světě se dramatizuje“ (gen. Štefánik) Ten požaduje další stíhačky.
Rozhodnutí pana Obrtela není gestem. Jeho přístup je vlastní každému odpovědnému občanu naší země. Žít ve lži, to jsme tu již měli. Škoda, že je to převažující tendencí v naší společnosti i nadále. Čin Marka Obrtela je reakcí normálního člověka a všichni to víme. To naopak my jako společnost jsme ti špatní a nenormální, že ho za to odsuzujeme.
Rozhodnutí pana Obrtela není gestem, ani to není vyhraněný názor. On je na rozdíl od mnohých z nás normální. Jeho přístup by měl být vlastní každému odpovědnému občanu naší země. Víme to všichni, nebo to alespoň cítíme. Jeho přístup koresponduje s každým odpovědným občanem naší země. Víme to všichni nebo to alespoň cítíme. To jenom nastavené podmínky naší společnosti nás omezují ve svobodném projevu.
Žít ve lži, to jsme tu již měli. Škoda, že je to převažující tendence v naší společnosti i nadále.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Radim Panenka
