Donald Trump navrhuje, aby USA uznaly ruskou anexi Krymu. „Lidé na Krymu podle toho, co jsem slyšel, by raději byli v Rusku, než tam, co byli dříve. A k tomu musíme přihlížet,“ uvedl. Tím by se podle něj vylepšily vztahy s Ruskem a mohly by navázat lepší spolupráci v boji s Islámským státem. Je to podle vás rozumný nápad?

 

Pokud by to byla pravda, tak je to vcelku racionální přístup k tomu, co se děje ve světě, protože Islámský stát je opravdu problém. Rusko s islamisty má zkušenosti bohužel dlouhodobé. Afghánistán v osmdesátých letech byl v podstatě už tenkrát silně islámský stát a byly tam problémy dost podobné jako dnes. To, že je Islámský stát problémem i pro Evropu a pro svět, vidíme každý týden. V zemích, které když posílaly svoje vojáky na mise do zahraničí, tak to zdůvodňovaly tím, že je to proto, aby nám tady neběhali řezníci z těchto států. Bohužel ale i když jsme tam posílali vojáky, přesto jsou tito řezníci i v Evropě. Viděli jsme to v Německu i ve Francii. Je potřeba, aby se státy spojily a bojovaly s Islámským státem. Samozřejmě pokud Američani budou dál podporovat Turecko, nebo nějakým způsobem neveřejně podporovat Islámský stát, jak to vidíme v Sýrii, tak je to špatně. Určitá změna politiky je tady nutná. Jinak to nepovede k ničemu pozitivnímu.

 

Zmínil jste Turecko. EU s ním má dohodu ohledně migrantů, která zatím funguje. Ale v Turecku jednak po neúspěšném vojenském puči probíhají obrovské čistky a pak nám vyhrožují, že pokud EU do října nezavede pro Turky bezvízový styk – což asi nezavede – pak že vypoví zmiňovanou dohodu. Tak se alespoň vyjádřil pro Frankfurter Allgemeine Zeitung turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu...

 

Zaregistroval jsem to. Turecko má k migrantům i k Islámskému státu svůj vlastní přístup. To, co jste zmiňoval – vy nám dáte bezvízový styk, my k vám nebudeme pouštět migranty –, je nátlak na EU. V první řadě by Evropská unie měla tlačit na Turecko, aby uzavřelo hranici a hlavně nepodporovalo Islámský stát. Podpora Islámského státu znamená víc uprchlíků do světa. Turecko se na tom snaží dělat byznys. Bohužel pro NATO je to problematické v tom, že Turecko má největší armádu v Evropě. Nelze ale přivírat oči a nechat se od Turků vydírat. Není velký rozdíl mezi tím, když někdo převáží uprchlíky a vydělává na nich velké peníze, nebo když někdo obchoduje s Islámských státem na ropě a je mu jedno, co se tam děje. Turecká politika vůči Sýrii a Islámskému státu je hodně špatná.

 

Poslanec Stanislav Mackovík

 

Jak vidíte současné Rusko? V souvislosti s krizí EU se objevují názory, že v případě rozpadu Unie se dostaneme pod ruský vliv. Je pro nás podle vás Rusko nějakou hrozbou?

 

Co to je ruský vliv? Budeme kupovat ruskou zmrzlinu, nebo nám tady budou jezdit autobusy s ruskými nápisy? Nebo se anglické nápisy vymění za ruské v azbuce? Ruský vliv je takový fenomén, o kterém se mluví, ale co to je? My jsme teď pod jiným vlivem, pod americkým. Je to takové strašení, ale problém je jinde. Je tu celá řada politiků, která plní zadání z Ameriky. To je třeba Německo a Merkelová. Tam se těsně po válce uzavřela kancléřská smlouva, takže veškerou zahraniční politiku Německo konzultuje s Američany. Mnoho evropských politiků Američany moc nekritizuje a straší s tím fenoménem ruského vlivu. Ale co to je? Ať to někdo definuje. Je to takový strašák, aby se nalilo více peněz do armády, aby se více peněz mohlo nalít do zpravodajských služeb i jiných věcí. Nemyslím si, že je to správné. Je třeba si uvědomit, že Rusko je velké a ovlivňuje celosvětovou politiku, natož evropskou. Ukazuje se, že bez něj boj s Islámským státem není možný. Když Rusko šlo do Sýrie, říkal jsem, že oni jsou v této oblasti dost dobře zazdrojovaní, na rozdíl od Američanů, kteří se v řadě asijských a arabských států neumějí vůbec chovat. Získání informací je pro ně problém. Pokud chceme dosáhnout nějakého efektivního boje s Islámským státem, měli bychom se v něm spojit s Ruskem a efektivně na tom pracovat. A ne pořad dělat hlavní problém z toho, že Rusko se rozpíná.

 

Když se vrátím ke Krymu, Západu nevadilo Kosovo. Podívejme se do Afghánistánu, kde je vysoké procento negramotnosti. Tam se konají volby a někteří lidé neumějí číst ani psát, takže se dají daleko snadněji manipulovat. Probíhá to v místech kde nejsou žádné počítače ani televize. A pak se řekne, že sice volby v Afghánistánu nesplňují úplně evropské normy, ale uznáváme je. Pak proběhne referendum na Krymu, kde rovněž můžeme říci, že nesplňuje úplně pohled Evropské unie. Ale tam jsou lidé gramotní na rozdíl od Hindukúše. A my řekneme, že ho neuznáváme. Když pak dojde k nějaké operaci, říkáme, že to rozpoutal někdo a přehlížíme přítomnost západních rozvědek a agentů. A že tak docházelo k viditelné fašizaci části společnosti, kdy se normálně na ulici hajlovalo. Což si myslím, že nejsou evropské standardy. Problém západní politiky je v tom, že má dvojí metr. Podle toho, co se jí hodí, tak uznává, nebo neuznává. Což pak eskaluje všechny konflikty, které tady jsou.

 

Anketa

Na hranice bych v souvislosti s migranty poslal/a nebo postavil/a

Plot

73%

Armádu

23%

"Vítače"

2%

Nic, nechal/a bych volný průchod

2%

hlasovalo: 15380 lidí

 

Když mluvíte o dvojím metru, tak jste mi připomněl Saúdskou Arábii, což je spojenec Západu, ale co se týče islámu, tak se tam praktikuje v té nejtvrdší verzi...

 

Kdyby někdo v Evropě měl podobný režim jako v Saúdské Arábii, tak se bude říkat, že je to režim totalitní, nedemokratický, porušující lidská práva. Ale protože je to masivní spojenec USA v této oblasti, tak o tom všichni mlčí a tváří se, že jsou to drobné excesy, co se tam děje. Přitom tento režim je velmi represivní. Ale protože je proamerický, tak to moc nešíříme. To je přesně ten dvojí metr.  

 

Západní Evropu sužují v poslední době atentáty islamistických radikálů. Proč se část muslimů žijících v západní Evropě tak radikalizuje? Je to i problém sociální? 

 

Sociální problém tam bude určitě. Navíc, když islamismus v zemích, odkud pocházejí, sílí, tak si myslí, že můžou takto získat větší moc. Druhá věc je, že s hodnocením těch příčin přijdou experti až po těch činech. Je evidentní, že selhávají zpravodajské služby. V každé společnosti najdete pošuka, který vezme pistoli a začne střílet. To jsme v Česku zažili také a nebyl to islamista, ale člověk duševně nemocný. S těmi si moc neporadíme. Ale teď je tu vlna, která běží, a je vidět, že zpravodajské služby na ní nejsou připravené. Jedna kategorie je šílenec, kterému rupne v bedně. Ale pak jsou tu lidé, kteří to páchají organizovaně, jak jsme to viděli v Paříži. Kde máme ty zpravodajské služby, které o Rusku či Číně vědí úplně všechno, ale o islamistech nevědí nic a nechají tam udělat takové masakry? Připadá mi, že zpravodajské služby členských států NATO – a zvláště těch takzvaně postsocialistických –  jsou hodně závislé na Americe a v podstatě jim jde o to, aby ve svých zprávách uváděly ruské a čínské špiony, ale s těmi skutečnými problémy zas až tak nebojují. 

 

U nás snad zatím islamističtí radikálové nepůsobí. Bude tomu tak i nadále, respektive co udělat, aby tomu tak nadále bylo?

 

Tohle už je práce zpravodajců. Měli by vědět, na co se Islámský stát zaměřuje. Jestli je to tlak vůči těm největším zemím, které působí v Sýrii, Libyi, Afghánistánu. Nebo je to jinak. Že to není u nás, to může být jen otázka času. Analýzu musí udělat někdo, kdo ty informace má. Je otázkou, jestli je ale máme. Jsem v komisi pro dohled nad vojenským zpravodajstvím. Pokud takové informace, které dostáváme my, jdou i k premiérovi, a jestli se tak děje ve více státech, tak se nedivím, že bezpečnostní systém selhává. 

 

Prezident Zeman v neděli navrhl ozbrojení občanů, co si o tomhle myslíte?

 

Slyšel jsem ho v rádiu. Řekl, že změnil pohled na tuto problematiku. Připomenu ještě návrh Evropské komise, aby se zpřísnilo držení zbraní. Prezidentův výrok byl dle mého nesouhlasným gestem vůči tomuto návrhu. Protože abychom tu zavedli systém, že když si půjdeme koupit nůžky, anebo příbor a budeme muset předkládat přitom občanku a na kuličkovou pistoli mít nějakou formu zbrojního pasu, tak to se dostáváme do druhého extrému. Buď všechno, nebo nic. Jdeme ode zdi ke zdi. Mít určitou míru možnosti obrany, to je jasné. Ale zase na druhou stranu držet zbraň ještě neznamená, že jsem vycvičen k boji na ulici. Argumentuje se tím, že čím více lidí bude mít zbraň, tak když přijde terorista, tím je větší pravděpodobnost, že se někdo bude bránit. Ale podívejme se na Ameriku, kde mají skoro všichni zbraň a střílejí po sobě.

 

Jde o to jít zlatou střední cestou, a ne ani jedním z extrémů. Ani ne superradikálním zákazem, ale také nevyzbrojit deset milionů Čechů pistolemi. Ale abychom nemuseli jít na koupi příboru s občankou. Auto může být zbraň, jak ukázal útok v Nice. Ale také letadlo, jak jsme viděli v New Yorku. Kdybychom z každého teroristického útoku vyvozovali to, co zakážeme, tak přestaneme jezdit auty, létat letadly. To prostě nejde. Je třeba najít nějakou rozumnou cestu. Neměli bychom však nahrazovat práci policie a bezpečnostních složek tím, že rozdáme zbraně mezi lidi. Mělo by být dostatek policistů, hasičů, záchranářů, kteří budou dělat svoji práci. Pokud uděláme restrikci a vyházíme je, tak nebude méně zlodějů a nebude méně hořet.