Žumpa zvrhlostí. Dienstbierova posedlost. Nejradši by tu uvítal tisíce ilegálních migrantů a dal jim výhody. Kriminalita a povalečství. Exsenátor za ČSSD drsně promlouvá

V roce 2013 jste označil homosexualitu za úchylku...

Úchylkou rozumím jakoukoli odlišnost od zvyklého, přirozeného, očekávaného jevu či průběhu.V politice vidíme pravou či levou úchylku, dráha kosmického tělesa má úchylku několika sekund, úchylka počtu neutrofilů ve smyslu plus či minus obvykle doprovází různá onemocnění. Homosexualita je úchylka od normálního a přirozeného způsobu sexuality mezi mužem a ženou. Což ovšem znemožňuje reprodukci, tedy uchování rodiny a ohrožuje samu existenci národa i lidstva. Pejorativní zabarvení slova „úchylka“ necítím, pokud ovšem nepočítám populární odvozeninu „úchylák“.

Záštitu nad Prague Pride i letos převzalo město Praha. Považujete to za správné, když součástí Prague Pride je například i propagace BDSM (sadomasochistických a fetišistických praktik)? „Přední česká riggerka Edna se vázání japonské bondáže věnuje již pátým rokem a účastní se mezinárodních festivalů jak u nás, tak po celé Evropě. Její partnerka Majkelina Cat je spolumajitelkou produkce BDSM videí pro dospělé. Obě se aktivně pohybují na české BDSM scéně a o BDSM v partnerských vztazích se s návštěvníky rády podělí. Dozvíte se víc z BDSM terminologie, ale také o tom, jakým způsobem tato záliba ovlivňuje partnerské vztahy. Jaká úskalí přináší balancování mezi soukromým a pracovním životem, jak se orientovat v české komunitě zvrhlíků i proč jim to spolu skvěle klape. Vstup zdarma.“ BDSM je propagován i v rámci akce Leather zone...

S přihlédnutím ke všem zákonem garantovaným svobodám jako slova a shromažďování je povolení pochodu Prague Pride legitimní. Ale poskytnutí záštity této akci městem Praha je úplně jiná pohádka. Seznámila se primátorka, radní i zastupitelé se všemi doprovodnými aktivitami? Vědí, že součástí akce je propagace BDSM (sadomasochistických) praktik včetně instruktáží a praktických ukázek? Je možno kontaktovat naši přední riggerku a mezinárodně uznávanou odbornici na japonskou bondáž Ednu a její družku Majkelinu, producentku videí s tematikou BDSM. Obě rády seznámí zájemce se SM v partnerských vztazích. Vědí volení zastupitelé, že budou k vidění praktické ukázky technik bondáží včetně život ohrožující mumifikace? Co vědí zastupitelé o Leather Zone (kožeňáci), co o spektru prezentovaných fetišistických radovánek?

Ale dost. Při procházce žumpou nabízených zvrhlostí naskakuje mi husí kůže a mám tlaky v nadbřišku. Ale primátora i zastupitele chápu. Homosexualita je cool, homosexuálové jsou menšina a jako takovou v rámci boje za lidská práva je třeba je podporovat. Čím více, tím více lidských práv. Je to politicky korektní, je to nezbytnost. Kdo by se odvážil pochybovat? Lidskoprávní fundamentalisté a problematické finanční stoupy – neziskovky bdí! Osobně považuji poskytnutí záštity Hlavního města Prahy pochodu Prague Pride za ostudné a neuvážené.

Co si myslíte o projevu Pavlíny Nytrové z ČSSD? Je nějaká spojitost mezi homosexuály, pederasty a pedofily?

Podpora menšin, ať jakkoli problematických, je téměř absolutní a tolerance bezbřehá. Mám na mysli nyní menšiny sexuální. Jsouce si vědomy hájení hraničící s nedotknutelností, narůstá jejich sebevědomí, někdy až arogance a drzost. Názory a výroky, které by ještě před několika lety vyvolaly minimálně pozornost orgánů činných v trestním řízení, ponechávají je jakož i politické představitele netečné. A tak pederasti (ti jsou na chlapečky) ve vzácné shodě s homosexuály i pedofily na sociálních sítích a na serverech kupříkladu zpochybňují zákonnou věkovou hranici pro sexuální aktivity. Ta je nyní 15 let. Paní poslankyně Nytrová nemluvila do větru. Ale „nastojte“ – otřela se o homosexuály, kritizovala menšiny. A to se netoleruje. Hysterie špiček ČSSD a politicky korektních médií na sebe nenechala čekat. Aniž by se ti i oni zabývali ráciem příspěvku paní poslankyně Nytrové.

Co říkáte nálezu Ústavního soudu, který registrovaným partnerům povoluje adopci, a co říkáte návrhu zákona, který je ve Sněmovně?

Před několika málo lety jsme v Senátu projednávali zákon a sociálně právní ochraně dětí. Jeho součástí byla i preference pěstounské péče před péčí odbornou – v souladu s privátními ekonomickými zájmy architekta zákona doktora Macely. Narazili jsme i na nezanedbatelná rizika umístění dítěte do rodiny pěstounů. V amerických statistikách je uváděna násobně větší incidence zneužívání, fyzického i sexuálního násilí v pěstounských rodinách proti biologickým. Ve Velké Británii dochází velmi často k selhání pěstounské péče. Rekordman je dítě, které do dospělosti vystřídalo 35 pěstounských rodin. V Norsku je rodina adeptů pro adopci dítěte školena a sledována 3 roky, než je jí svěřeno dítě. A to, prosím, jde o heterosexuální páry.

Ústavní soud rozhodl o možnosti adopce dítěte homosexuálními páry. A homosexuálové jsou pověstní svojí hypersexualitou a promiskuitou. Žádný problém, ne? A zkusme se vcítit do myšlenkových pochodů adoptovaného dítěte. Všichni jeho kamarádi a spolužáci mají tatínka a maminku, případně jen jednoho z nich. A on má doma dva tatínky nebo dvě maminky. Spinkají spolu v posteli a dávají si pusinky. Bude nad tím přemýšlet. Ale všimnou si i ostatní děti, něco zaslechnou doma. Nechtěl bych být v kůži toho adoptovaného.

Je podle vás dobře, že ČSSD a váš bývalý kolega ze senátního klubu Jiří Dienstbier propagují „práva homosexuálů“ a adopci dětí homosexuály?

Můj bývalý kolega Jiří Dienstbier představuje politickou korektnost a odbrzděný lidskoprávní fundamentalismus v krystalické podobě. Jeho posedlost menšinami ho vede k úvahám o oddlužení notorických neplatičů a rozdání bytů nepřizpůsobivým. Nejraději by v naší zemi přivítal tisíce ilegálních ekonomických migrantů a opatřil je výhodami, ke kterým se naši státotvorní občané dostávají tvrdou prací často mnoho let. Prostě výhody menšinám na úkor pracující a daně platící většiny. Zřejmě to má ministr pro lidská práva v popisu práce. Podpora adopce homosexuálními patří také k jeho prioritám a jako i ty jeho ostatní je odmítána většinou občanů. Ale je politicky korektní.

Myslíte si, že podpora práv homosexuálů ČSSD prospívá a získává jí hlasy?

Politika ČSSD se stále více odcizuje většině národa a většímu propadu preferencí brání jen opakované finanční injekce do různých profesních a sociálních skupin obyvatel. Striktní lpění na některých idejích a tématech jako politicky korektních, byť většinově odmítaných, by mělo už v příštích volbách přivodit ČSSD velké problémy. Namátkově: inkluzivní vzdělávání, ilegální imigrace, kvóty, neschopnost řešit problematiku nepřizpůsobivých a jejich kriminalitu a povalečství a mnohé další.

ODS se u většiny voličů odepsala vyrabováním a rozkradením země, klientelismem, korupcí a znásilněním justice. Přesto přežila klinickou smrt a pomalu jako Fénix vstává z popela... Když slyším jméno Klaus, naskakují mi pupínky. Ale už nějakou dobu vyhledávám články a fejetony Václava Klause mladšího a mnohé mohu téměř podepsat. Ale politicky korektní nejsou a mluví jazykem většiny. Takoví jsou nálepkováni jako populisté. Divím se, že média mu ještě občas dají prostor.

Existují statistická data, uvádí je například socioložka Gabriela Kuby, že homosexuálové jsou mnohem promiskuitnější, tvoří zhruba čtyři procenta populace, ale je u nich 60 procent všech případů AIDS... Není i toto riziko pro společnost a pro děti?

Onemocnění AIDS v prvních letech po svém ustavení klinickou jednotkou postihovalo výhradně homosexuály. Homosexualita je odpovědná za pandemii AIDS v Evropě a Americe. Jiné způsoby přenosu viru HIV (krevní transfuze, injekční narkomanie, heterosexuální styk) přišly až později. I nyní mezi nově diagnostikovanými infikovanými osobami převažují homosexuálové. Ti jsou známí hypersexualitou (údajně i desítky styků denně) a promiskuitou. Navíc jsou mezi nimi infikovaní a informovaní o svém onemocnění, ale přes upozornění přenášejí virus HIV na další sexuální partnery. Společenská nebezpečnost je zde nesporná a měla by nás vést k poněkud rezervovanějšímu a uvážlivějšímu přístupu.

Neměl by stát spíše podporovat a privilegovat tradiční rodinu?

Kořeny Evropy jsou kromě antiky v judaismu a křesťanství. Z těchto filozofií se generoval hodnotový žebříček a jedním z jeho vrcholů je tradiční rodina jako zásadní předpoklad budoucnosti a blahobytu země. To si uvědomovali mnozí uvážliví panovníci již v minulosti (včetně církve) a uzákoňovali nařízení na podporu rodin. Každá současná politická strana deklaruje jako svoji prioritu prorodinnou a propopulační politiku. Jako výsměch takovému bití se do prsou působí zrovnoprávnění svazku homosexuálního páru se sňatkem muže a ženy či adopce dětí homosexuálními páry. Chraňme si tradiční rodinu, posilujme tento institut. Abychom jednou trpce nelitovali.