Komunistické straně Čech a Moravy klesají preference. Kde vidíte důvod?Anketa
Lze pochopit dnes – po zemětřesení, které vyvolal Brexit – volání českého prezidenta Miloše Zemana po referendu o členství České republiky v EU i NATO?
Myslím, že tady pan prezident ukazuje, že je trochu mimo realitu, pokud jde o zájmy České republiky. Svými postoji a výroky nehájí prostě zájmy České republiky, protože zájem České republiky je zůstat v Evropské unii a NATO, je to záruka naší prosperity a bezpečnosti. Češi a Moravané se nikdy v historii neměli lépe než dnes, proto opravdu nevím, o co se pan prezident pokouší.
Někteří politici a aktivisté říkají, že plánem Miloše Zemana je vyvést Česko ze západních struktur a přiblížit ho Rusku a Číně. Souhlasíte, že by tohle mohla být motivace prezidenta, když mluví o referendu u nás?
Všechno, co Miloš Zeman dělá, tomu nasvědčuje. Ale myslím, že mu ani nejde o to vyvést Českou republiku ze západních struktur, jako o to, aby se těmi kroky zavděčil některým spřáteleným silám. Ale jinak kritici prezidenta mají samozřejmě pravdu.
Brexit znovuotevřel otázku nutnosti reformovat Evropskou unii, kterou mnozí kritizují za těžkopádnost, přílišnou byrokratičnost a neschopnost adekvátně reagovat na soudobé problémy a krize včetně té migrační. Myslíte si, že odchod Velké Británie přiměje Brusel k reformám a k odstoupení od některých kroků, které rozdělují členské země, například od povinných kvót pro rozdělování uprchlíků mezi členské státy Evropské unie?
Kvóty jsou úplně marginální záležitost, která ani není na pořadu dne. Myslím, že to je spíš nepochopení toho, jak Evropská unie funguje, protože ten problém je v premiérech, ministrech spravedlnosti členských států, kteří nebyli schopni se včas dohodnout na společné ostraze vnějších schengenských hranic. Jestli by něco pomohlo, tak právě to, že se ministři budou schopni společně dohodnout. Zatím se spíš snažili hledat nějaké populistické kroky směrem do svých národních států. To je podle mne hlavní problém. Je to těžká věc, protože buď chceme, nebo nechceme mít společná dohodnutá pravidla a kontrolovat je; nebo budeme mít vlastní pravidla, ale ta budou stejně byrokratická jako ta společná. Akorát těch pravidel budeme mít osmadvacet, respektive sedmadvacet. Například pro obchodování zboží a služeb.
V řadě evropských zemí sílí také kritický postoj k Evropské unii, právě třeba kvůli dlouho neřešené migrační krizi. Neobáváte se, že může v budoucnu dojít k drolení Evropské unie, když začnou odcházet další nespokojené země, pokud nedojde k řešení těch nejnaléhavějších problémů, z nichž je asi nejpalčivější otázka bezpečnosti, tedy v současné době především nekončící vlna migrace z muslimských zemí?
Nevím, které země by chtěly z Evropské unie odcházet. Dokud budou tahouni, kteří financují fungování Unie, jako je Německo, Francie apod., tak to bude fungovat. Když se tyto země rozhodnou, že nejsme schopni solidarity, může nastat problém.
MUDr. Zuzana Roithová, MBA
Ale může se to týkat například Francie po příštích volbách, protože Národní fronta Marine Le Penové plánuje, pokud se dostane k moci, také vypsat referendum o odchodu z Unie. A nespokojenost s migrační politikou kancléřky Angely Merkelové se objevuje i v Německu, nemůže i tam dříve či později dojít k politické změně?
Ono to dopadne podobně jako s britským premiérem Davidem Cameronem. Zahrávat si s něčím, co není ve prospěch vlastní země, je poměrně hra s ohněm. Teď si to vyzkoušel David Cameron, který několik let pomáhal vytvářet atmosféru, proti které vznikla v Británii opozice, a když vyhlásil referendum, sklízí ovoce. Pokud to provede některý další z evropských státníků, výsledkem bude, že poškodí především vlastní stát. Protože jednotlivá země sama, ať už je to Česká republika, Francie, Itálie nebo kterákoli jiná, může v tom globalizovaném světě dost těžko zajistit bezpečnost a prosperitu. Protože tady vládne globalizovaný trh a spousta problémů, které by řešily země samy, by řešily hůř než společně. A to si samozřejmě každý zodpovědný politik uvědomuje, většinou si to neuvědomují politici, kteří se chtějí dostat nahoru, a tak hledají nějaké záminky k tomu, aby získali nějaké hlasy lidí, kteří jsou nespokojení. A někteří lidé často ani nevědí, proč jsou nespokojení.
Jak si vysvětlujete, že politici, kteří byli pro odchod Velké Británie z Evropské unie, dnes – po svém vítězství – odmítají vést politické strany, ať už je to konzervativec Johnson nebo šéf nacionalistů Farage, který nyní rezignoval na svůj post v čele strany? Obávají se řešit problémy, do které vlastní zemi svým bojem za Brexit dostali?
Oni končí, protože neměli plán B. A to se týká i našeho pana prezidenta. Ale ten naštěstí nemá výkonnou moc, aby mohl sám referendum prosadit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
