Zvolení Miloše Zemana? Máme tajný průzkum, který jsme nepublikovali, odkryl nám karty šéf STEMu Jan Hartl

01.05.2017 7:44 | Zprávy

ROZHOVOR „Dnes má Zeman podporu přes padesát procent a také kolem padesáti procent lidí uvažuje o tom, že by ho znovu zvolilo do funkce,“ říká podle posledních výzkumů sociolog Jan Hartl. Zároveň však nezatracuje ani šance dalších kandidátů na post prezidenta, kterých přibývá. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz také upozornil, že vztah Čechů k cizincům zůstává stále napjatý. Nedůvěru vůči Evropské unii podle něj zavinili politici i akademická obec, která na klíčové evropské téma zapomněla a hloupě ho opustila. Teď musí začít vysvětlovat znovu.

Zvolení Miloše Zemana? Máme tajný průzkum, který jsme nepublikovali, odkryl nám karty šéf STEMu Jan Hartl
Foto: repro Youtube
Popisek: Sociolog Jan Hartl, předseda správní rady STEM

Jak si podle posledních výzkumů vede prezident Miloš Zeman?

Miloš Zeman je většinou naší populace vnímán celkem pozitivně. Těch výrazných stoupenců má kolem dvaceti procent a má i stejně početnou skupinu výrazných odpůrců. Ta jeho nadpoloviční podpora i jisté váhání, je zbývajících šedesát procent. Dnes má Zeman podporu přes padesát procent a také kolem padesáti procent lidí uvažuje o tom, že by ho znovu zvolilo do funkce. Ale jak jsem říkal, věc není černobílá, naopak se zdá, že vlastně celá ta prezidentská kampaň teprve začíná. Je zde velmi mnoho nejistoty a váhání.

Řekl jste, že prezidentská kampaň teprve začíná. Jak ale často slýchám, Miloš Zeman vede svoji kampaň prakticky po celou dobu svého působení ve funkci hlavy státu. Je to tak? Byl to jeho záměr, a pokud byl, dosáhl Zeman svého cíle? 

Zcela určitě to svůj účel splnilo a plní. Není to tak dlouho, kdy nejenom někteří politici, ale také ve veřejném mínění byl často zmiňován argument, že vlastně Zeman má příští prezidentské volby de facto vyhrané, protože nikdo jiný není schopen se mu postavit. Tato situace se mění, krajina prezidentských kandidátů se zalidňuje. Zcela nedávno na sebe velmi výrazně upozornil Jiří Drahoš a je otázka, kdo z dalších kandidátů by mohl mít úspěch. My máme čerstvý výzkum, který jsme ještě nepublikovali, a tam se ukazuje, že například Jan Švejnar by byl velmi silným kandidátem, kdyby se rozhodl kandidovat. Byl by silnějším kandidátem, než je dnes Jiří Drahoš, a srovnatelným kandidátem, jakým je Michal Horáček.

Bavili jsme se také o tom, že Miloš Zeman dokázal obhájit svoji pozici v důsledku migrační krize. Prohlásil jste, že záleží, „jak tuto zátěžovou situaci zvládne a do jaké míry to posílí segment jeho věrných příznivců“.

Je vidět, že vlastně od situace velké kampaně kolem migrační krize se toho mnoho nestalo a téma trochu usnulo. Není v médiích tak časté, a tím pádem chybí ten razantní emotivní apel a ta trocha strachu, který probouzel Miloš Zeman, není tím nosným momentem. Ale zároveň je vidět, že jeho podpora zůstává setrvalá.

Chtěla jsem ještě pokračovat s tím, že podle vás tkvěl Zemanův úspěch v tom, jak dokázal argumentovat rozhodně a srozumitelně. Drží si to stále? Je to recept na úspěch v dalších volbách?

Určitě. Úspěch v dalších volbách bude spočívat v tom, že kandidát musí být schopen oslovit široké masy veřejnosti a může je oslovit jen tehdy, když bude stručný, jasný a srozumitelný. To se Miloši Zemanovi dařilo, on neměl se svými bonmoty a krátkými vyjádřeními složitá sdělení a možná ani mít nebude, protože jsme všichni zaregistrovali, že se odmítl zúčastňovat prezidentských debat a ty jsou většinou o věcech složitých. On povede svůj typ kampaně jednoduchým, převážně emotivním stylem.

My jsme se ve výzkumu snažili najít protějšek oné rozsáhlé prezidentské ankety, kterou pořádá Karel Janeček. Vzali jsme čelné osobnosti a chtěli jsme vědět, zda taková zjištění ukazující se v Janečkově anketě, potvrdí i reprezentativní průřez obyvatelstva. Ukázalo se, že Miloš Zeman je nejenom silný kandidát, ale stejně tak i v Janečkově reprezentativním výzkumu je nejkontroverznější.

Zkoumali jsme názory veřejnosti metodikou, kterou má právě Janečkova anketa, tak jak to používají v jiných demokratických státech, nebo i jinde, kdy má volič tři kladné hlasy a jeden záporný. Tady se ukazuje, že v kladných hlasech by Miloš Zeman získal prvenství. U nás bylo kladných hlasů kolem padesáti tři procent, ale zároveň schytal dvacet pět procent negativních hlasů. Oproti tomu ostatní kontroverzní kandidáti získali méně negativních hlasů. Jiří Drahoš je typicky takovým kandidátem, který nevzbuzuje negativní pocity, stejně jako Švejnar.

Před rokem jsme také hovořili o napětí mezi Čechy a cizinci, které jste považoval za poměrně silné. Nevole ukazovala 66 procent. Změnil se ten stav oproti loňskému roku s tím, jak se migrační krize vyvíjí?

Ta situace zůstává stále napjatá. My jsme zaregistrovali to, jak velice rychle se během několika měsíců názory na cizince výrazně zhoršily a teď vlastně zůstávají na té nízké úrovni. Ačkoliv to není zcela jednoznačné, my neodmítáme cizince šmahem. Když si vezmeme, že například lidé mají ze sedmdesáti procent pocit, že u nás pracuje mnoho cizinců, i když ve srovnání s Evropou tomu tak není. Zároveň si padesát procent lidí uvědomuje, že cizinci představují pracovní sílu jako náhradu nedostatku na našem trhu. Stanoviska jsou spíše rozporná. Lidé se bojí cizinců především z hlediska bezpečnosti, je jích přes šedesát procent, ale více než padesát šest procent si myslí, že vyjadřovat politické názory propagující národnostní a rasovou nesnášenlivost by mělo být zakázáno. Nebo že státní podpory by neměly záviset na tom, ke které etnické národnosti člověk patří. To zastává většina obyvatel.

Z toho je vidět, že strach trvá a ostražitost vůči cizincům také trvá. Nejedná se o otázku stavu ve společnosti, ale spíše o pohled na terorismus a radikální formy islámu. Když se podíváme na vztah obyvatel k cizincům, tak to jsou zejména Arabové, Afghánci, Čečenci, Syřané, Súdánci, kterých se lidé bojí a se kterými by pokládali soužití za nepřijatelné. Jde o nevyhraněný negativní postoj, jaký má naše společnost třeba proti Romům.

Jak se podle výzkumů vede Andreji Babišovi a hnutí ANO?

Aktuálně jsme vydali tiskovou zprávu, že Andrej Babiš stále zůstává nejpopulárnějším politikem. I když v tuto chvíli zde stojí jistý rozpor mezi Babišem a Bohuslavem Sobotkou, tak nejnovější výzkum ukazoval, že Sobotkovo postavení se trochu zhoršilo. Odstup mezi Babišem a Sobotkou je větší, Babiš je vnímán pozitivněji, což je ostatně dáno nejenom tím, že představuje takový silný, rozhodný typ vedení, což ho zařazuje pod pojem leadership, a „lídrů“ je v Evropě, ale i Spojených státech a podobně nedostatek a všude se o tom hovoří. Z druhé strany on hovoří celkem jednoduše a srozumitelně, jak jsme se o tom bavili ve spojitosti s Milošem Zemanem. Když se podíváme na výzkumy od roku devadesát, jak vypadali nejpopulárnější politici jako Vladimír Dlouhý, Jiří Dientsbier, Petra Buzková a další, tak to byli vždy politici, kteří hovořili jasně, stručně a srozumitelně.

Čím si to vysvětlujete? Jde v Babišově případě o populismus? Krmí voliče koblihami a ono to funguje? 

Pokud by v tom byl populismus, tak to není populismus prostoduchého typu jako rozdávat koblihy. Osobně si myslím, že síla Andreje Babiše tkví v tom, že představuje relativně rozhodný typ lídra a tam se vyskládají dva motivy. Jeden je, že veřejnosti připadá jako dobrý profesionál, který z pozice už fungujícího zavedeného hnutí ANO je jako jeho předseda schopen postupně zdokonalovat systém státní správy. A část lidí, což je v rovnováze, v něm stále vidí adresáta protestních hlasů. On je nositelem jejich přesvědčení, že je schopen vyhnat líné kapry v rybníce a těmi línými kapry myslím zavedené, zkostnatělé, tradiční strany. Vlastně, že přináší nový vítr a udělá pořádek v tom, co už přes deset let vnímají lidé jako takový umrtvený, neživotný styl vládnutí.

Podle mých informací se rozdíl mezi hnutím ANO a ČSSD zvětšuje...

V našich datech zůstává rozdíl relativně výrazný, ale už se nezvětšuje. Když se na to podíváme v dlouhodobém trendu, tak sociální demokracie i hnutí ANO jsou na takové mírně sestupné trajektorii, přičemž dlouhodobě bych potvrdil, že tendence vedou k otevírání nůžek. Vlastně to postavení hnutí ANO a Babiše je dominantní a takovou pozici je obtížné dlouhodobě uhájit. Je snazší ji získat, než ji dlouhodobě obhajovat. Tady to závisí na tom, zda se vzchopí další formace, ona ohlášená koalice KDU-ČSL a Starostů a zda bude schopna sdělit národu, ve jménu čeho se hodlá ucházet o velký podíl na moci. To je středová koalice, která by kromě ČSSD mohla být pro hnutí ANO určitou konkurencí.

Dříve věřilo před padesát procent Čechů Evropské unii. Před rokem to bylo 34 procent. Jaká je důvěra občanů v tuto instituci nyní?

Tam se bohužel v podstatě ty dvě trajektorie rozešly. My na jedné straně máme dlouhodobě většinovou podporu našeho členství v NATO a tomu odpovídala i stejná podpora Evropské unie. Někdy v době Topolánkových a Nečasových vlád se tyto trajektorie velmi rozešly a bude otázka, zda budeme schopni zvolna získávat cestu zpátky do Evropské unie. My jsme v minulosti zaznamenali skeptické postoje, až varovná čísla, kdy by v referendu pro vstup do Evropské unie hlasovalo necelých čtyřicet procent obyvatel. Nyní jsme na čísle čtyřicet pět procent.

Takže se dá říci, že se trochu navracíme k Evropské unii. Myslím si, že ta cesta bude dlouhodobá a nebude vůbec snadná. Výzkumy ukazují, že podpora je většinová a proti stojí kritika praktických opatření Evropské unie. To jsou dvě rozdílné věci. Já bych si dovolil podotknout, že na tom se provinili naši politici a třeba i akademická sféra. Téma Evropské unie jsme vzali samozřejmě a nebyli jsme připravení, že Evropská unie bude procházet potížemi. Ta argumentace je velice chatrná. Evropské téma, které je pro nás klíčové, jsme prostě lehkovážně a trochu hloupě opustili a teď musíme vysvětlit znova i ty zcela zásadní a základní věci.
 

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Zuzana Koulová

MUDr. Ivan David, CSc. byl položen dotaz

mandát

Je pravda, že nově zvolení europoslanci se ujmou mandátu až příští týden? Proč až tak pozdě? A co mě zajímá víc je, zda teda do té doby rozhodují ještě poslanci, co třeba ani neobhájili mandát? Jestli to tak funguje, tak podle mě u některých může dojít třeba i ke korupci nebo k urychleným hlasováním...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Za všechno může Babiš a Putin.“ Podnikatel se diví, kolik chytrých lidí věří nesmyslům

4:44 „Za všechno může Babiš a Putin.“ Podnikatel se diví, kolik chytrých lidí věří nesmyslům

Vyšší třída i střední třída nadále většinově podporuje vládu Petra Fialy. V ostatních zemích pak vol…