Kdo je pro vás pomyslným českým Politikem roku 2014?Anketa
Ekonomika Švihlíková zase tvrdí, že eurozóna byl chybný projekt od počátku. „Stačí znát trošku dějiny měnových unií a je jasné, že tak silný nástroj jako je společná měna musí být nutně doprovázen politickou unií. Jenže to už EU nechtěla, to už byl příliš velký krok, a tak se zasekla v mezipatře,“ řekla v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.
Měnová unie – klíčový prvek evropské architektury
Naopak bývalý viceguvernér České národní banky a europoslanec Luděk Niedermayer je přesvědčen, že kdyby euro nevzniklo, nedostali bychom se tak daleko v budování jednotného evropského trhu, který je také jádrem prosperity nás v rámci Evropské unie. „Myslím, že eurozóna je dobrý projekt, pochopitelně při nastavení těch právních pravidel se něco nepovedlo, ale myslím, že se ale tyto věci postupně daří docela opravovat. Já považuji měnovou unii za klíčový prvek evropské architektury,“ řekl ParlamentnímListům.cz. uznávaný ekonom.
Psali jsme:
Bez fiskální politiky nemůže být úspěšná
Vysokoškolský pedagog Miroslav Ševčík vysvětlil, proč podle něj eurozóna není ekonomický, ale politický projekt. „Ekonomický projekt by měl stát na optimální měnové dohodě, ta v rámci eurozóny neexistuje. A měnová politika nemůže být dlouhodobě úspěšná, když není doplňována společnou fiskální politikou,“ řekl ParlamentnímListům.cz. Ale fiskální politika znamená podle něj vytvořit umělý státní útvar, což se mnoha členským zemím unie nelíbí. „Tudíž, aby mohla být eurozóna úspěšný projekt, musel by být společný státní útvar, který by dělal společnou fiskální politiku. Když jsou ekonomiky rozdílné, je jen otázkou doby, kdy se ukáže, že jde o neúspěšný projekt,“ je přesvědčen pravicový ekonom.
Čím víc regulací v unii, tím hůř pro jednotlivé státy
Jak experti vidí budoucnost eurozóny? „Čím víc regulací bude Evropská unie používat, tím hůř pro jednotlivé země,“ je přesvědčen Ševčík. Všechny regulace jsou spojené s náklady, každá regulovaná ekonomika se podle něj dřív či později dostane do problémů. Švihlíková zase kritizuje, že eurozóna je dlouhodobě ve špatném stavu a pod tlakem Německa provozuje chybnou destruktivně restriktivní hospodářskou politiku.
Psali jsme:
Americké korporace chtějí prý vysávat veřejný sektor
Ilona Švihlíková nepatří ke stoupencům obchodní dohody TTIP, kterou má Evropská unie uzavřít se Spojenými státy. „Myslím, že i na konferenci, kde bylo plno podporovatelů této dohody a která se nedávno uskutečnila na VŠE, zaznělo, že je to ‚dobrá dohoda‘ i vzhledem k situaci na Ukrajině. Tedy, že nás tato dohoda od Ruska ‚oddělí‘. Samozřejmě, že takto silné obchodní a investiční partnerství podpoří silnou vazbu mezi EU a USA – vždyť kvůli tomu také vzniká,“ uvedla ekonomka. Dohody TTIP i TPP se mají podle ní stát nástrojem obnovy pozic amerických korporací nastavením všeobecného světového standardu – arbitráže mezi investorem a státem. „Ve vysávání veřejného sektoru a v nemožnosti zlepšit situaci občanů zavedením například sociálních standardů vidí americké korporace možnost růstu,“ dodává kriticky ekonomka.
Polotovar nemá smysl komentovat
K obchodní smlouvě TTIP mezi EU a USA se Miroslav Ševčík nechce vyjadřovat, protože její konečná podoba ještě není vyjednána. „Nějaký polotovar nemá smysl komentovat,“ konstatoval. Ale každá smlouva, která bourá bariéry a uvolňuje mezinárodní obchod, je podle něj pozitivní. „Musí se vyjednat tak, aby ani jedna ze stran nebyla poškozena. Všechny liberalizační procesy v zahraničním obchodě jsou pozitivní procesy a vždycky by se to pozitivně mělo dotknout spotřebitelů v zemích, které jsou smluvními stranami,“ prohlásil. Europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer je přesvědčen, že smlouva je pro nás důležitá a pozitivní. Útoky na ni označil za demagogické. „Nevycházejí z faktů a jsou velmi často vysoce manipulativní,“ zdůraznil, protože smlouva ještě není dojednána, takže není ani jasné, jak přesně budou jednotlivé kapitoly vypadat.
Psali jsme:
_635340008670404046.jpg&id=21882)
Obrovským problémem světových ekonomik jsou dluhy
Ekonomové se také shodnou, že obrovským problémem světových ekonomik jsou dluhy. „Veřejné dluhy, které naakumulovaly především vyspělé země (např. Japonsko kolem 230 procent HDP), jsou nesplatitelné. Tlak na splacení jistiny povede jen ke stagnaci ekonomiky a k dlouhodobé stagnační a deflační spirále. Proto se objevují návrhy na to, aby dluhy, ale i stagnace ekonomiky byly vyřešeny peněžní kreací, protože se zastánci tohoto přístupu domnívají, že ve stagnační ekonomice je hrozba inflace dosti neodůvodněná,“ uvedla Ilona Švihlíková.
Také děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické upozorňuje, že v současné době se naprostá většina vyspělých ekonomik na světě, nejen americká, stává vězni svého systémového pochybení, a to je dluhová spirála. „Není to jen americká, je to naprostá většina všech starých zemí Evropské unie, je to Japonsko, které s tím bude mít obrovské problémy, tam je sice ten dluh financován domácnostmi, ale je to samozřejmě otázka času, kdy se i Japonci dostanou do problémů,“ uvedl Ševčíik.
Obchod s Východem není životně důležitý, ale zajímavý
Experti oceňují přínos zahraničních cest prezidenta Miloše Zemana pro českou ekonomiku, ať už jde o Čínu, nebo bývalé země Sovětského svazu. „Všechny trhy, kde jsme schopni se umístit, jsou pro nás důležité. My sice exportujeme 75 až 80 procent do Evropské unie, velká část toho jde do Německa s naší malou přidanou hodnotou, tam si udělají z toho další přidanou hodnotu a putuje to často na trhy, které teď navštěvuje prezident Miloš Zeman. Čína, Kazachstán – v každém případě jsou tyto trhy pro nás zajímavé. Neříkám, že jsou životně důležité, ale zajímavé,“ míní Miroslav Ševčík. A v této souvislosti dodává, že ekonomické sankce proti Rusku považuje za naprosto nesmyslné.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
