Aktivista Suchý po nás chtěl 5 milionů za údajnou rasistickou diskusi pod článkem. Zatím mu soud přiznal 150 tisíc a vše pokračuje

27. 1. 2015 10:06

Za obsah diskusních příspěvků na internetu nemůže z logiky odpovídat vydavatel. Tvrdí to mediální analytik Petr Žantovský v reakci na prvoinstanční rozhodnutí Městského soudu v Praze, který přiřkl částku ve výši 150 tisíc korun Jaroslavu Suchému, který se dožadoval odškodnění po společnosti OUR MEDIA, vydavateli serveru ParlamentníListy.cz, za údajně nemazanou rasistickou diskusi pod článkem o něm.

Aktivista Suchý po nás chtěl 5 milionů za údajnou rasistickou diskusi pod článkem. Zatím mu soud přiznal 150 tisíc a vše pokračuje
Foto: tan
Popisek: Logo serveru ParlamentníListy.cz
reklama

Žalobě Jaroslava Suchého s požadavkem na odškodnění ve výši pěti milionů korun čelila společnost OUR MEDIA, vydavatel serveru ParlamentníListy.cz, kvůli obsahu diskusí, jimiž se jmenovaný cítil dotčen na svých osobnostních právech, protože pod článkem o jeho osobě byla údajně nemazaná rasistická diskuse. V minulých dnech Městský soud v Praze přiznal v první instanci žalujícímu částku 150 tisíc korun. Rozsudek a jeho odůvodnění zatím stranám sporu nebylo doručeno, a tak není zřejmé, z čeho Městský soud v Praze při rozhodování konkrétně vycházel a co považoval za podstatné.

Primárně ale nelze usuzovat na rasistický podtext, neboť sám žalující žádal odškodnění kvůli diskusím, které obsahovaly narážky na jeho jméno, pověst, inteligenci, vzdělání, sexuální orientaci a častou účast u soudu. Od samého počátku však žádal Jaroslav Suchý po vedení společnosti OUR MEDIA peníze a sděloval, že tuto záležitost stejně dá k soudu. Z toho je celkem jednoznačně patrné, že nešlo o rasistické urážky, ale především o osobu a osobnost Jaroslava Suchého. Ten už se v minulosti mimo jiné domohl částky 50 tisíc korun proti vydavatelství Ringier Axel Springer za diskuse v Aha online.

Internetové diskusi nelze přikládat význam, který nemá

Internetové diskuse je třeba podle mediálního odborníka Petra Žantovského chápat jako určitý specifický žánr. „Lidé, kteří se do nich většinou zapojují, ne vždy, jsou lidé, kterým něco v životě chybí. Například možnost vyjádřit se k něčemu, co je zajímá. Ať už na jakékoli úrovni. A je to pro ně profylaxe toho jejich problému. A každý, kdo má všech pět pohromadě a trochu se v té sociální komunikaci orientuje, nebo o věcech přemýšlí kontextuálně, tak chápe internetové diskuse právě v tomhle kontextu a nepřikládá jim význam, který nemají,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Běžnou praxí většiny slušných vydavatelů je podle něj nechávat diskusi co nejvolnější průběh a vyřazovat z ní jen takové příspěvky, které jsou jednoznačně urážlivé, plné sprostot a které splňují kvalifikaci trestného činu pomluvy. „To je základní minimum, co by měl každý vydavatel učinit. Pokud si nezakládá na tom, že je takzvaně demokratem, tak diskuse může buď zrušit úplně, nebo je nechat jen pro přihlášené a identifikované diskutéry. Ale nemyslím si, že tohle je nezbytné,“ konstatuje mediální analytik.

Vyvozovat odpovědnost vydavatele je podle odborníka omyl soudu

Na diskuse pod články na webu by rozhodně nevztahoval žádná kritéria, která se vztahují na novinářské útvary. „Za jejich obsah vydavatel z logického důvodu ani odpovídat nemůže. Ve chvíli, kdy by za ně měl odpovídat, musel by je redukovat, redigovat, vybírat, ale pak už to není svobodná diskuse. Bavíme-li se opravdu jenom o debatách pod články, tak to není žurnalistický útvar. Pokud se nějaký soud vyjádřil v tom smyslu, tak lze říct s obecnou platností, že se vyjádřil špatně, protože posuzovat obsahy diskusí jako novinářské útvary a vyvozovat z nich odpovědnost vydavatele, je prostě omyl,“ míní Petr Žantovský.

Příspěvky jsou dílem samotných čtenářů, nepatří do žurnalistické části, proto je odpovědnost na autorovi. „Může se stát, teď spekuluji, že v důsledku precedenčních rozsudků, judikátů a podobně, nastane reálné omezení svobody slova. A ti vydavatelé budou z apriorního strachu omezovat pluralitu obsahu, kterou umožňují zveřejňovat, ať už v názorové nebo pak i v té redakční části. Protože pak kdokoli může přijít s nějakým zcela absurdním obviněním, že nějaký redakční článek má jasné prvky xenofobie a ono to tak ani nemusí být. Ale už se řekne, že tady je už judikát, že je tady jasně definovaná povinnost vydavatele a je o jeden klacek soudu v ruce víc. A to je vždy nebezpečné,“ upozorňuje mediální odborník.

Zrušení nebo silné omezení diskuse je útok na svobodu

Nejjednodušší se tedy jeví silně omezit okruh diskutujících nebo diskuse rovnou zavřít. „Ale to je potom útok na svobodu jednak diskutujícího, ale hlavně na svobodu vydavatele. Protože ta skutečnost, že je možnost se tímhle způsobem v diskusi realizovat, ukojit svou touhu po sebevyjádření v tomhle anonymním prostoru, zvyšuje portálu čtenost a návštěvnost. A to je ekonomický faktor, takže omezení diskuse je zároveň útok na ekonomickou integritu vydavatele a rovněž i na svobodu podnikání. Takže je po všech stránkách velice nebezpečné,“ zdůrazňuje Petr Žantovský.

Server ParlamentníListy.cz se snaží být při hodnocení diskusních příspěvků už od počátku maximálně liberální k názoru uživatelů, umožnit jejich co nejširší pestrost a nijak je necenzurovat. Požaduje však po diskutujících, aby respektovali pravidla, k nimž se zavázali. V případě porušení etického kodexu služby a vložení nějakého urážlivého příspěvku je však nutné sáhnout k zablokování účtu dotyčného uživatele. Pokud se zaváže, že už nic podobného opakovat nebude, zpravidla mu je účet podmíněně zaktivněn.

Žaloby za domnělou diskriminaci či urážky stíhají jedna druhou

Společnost OUR MEDIA není zdaleka jediným subjektem, který Jaroslav Suchý zažaloval u soudu. Kromě vymožených 55 tisíc na vydavatelství Ringier Axel Springer za diskuse v Aha online lze ze známějších kauz připomenout jeho neúspěšný pokus vymoci na ministerstvu školství půl milionu korun za to, že musel chodit do zvláštní školy. Suchý tvrdí, že se do zvláštní školy dostal jen kvůli barvě pleti. Neuspěl ani s žalobou na bývalého ministra financí Miroslava Kalouska. Od něj žádal omluvu a finanční odškodnění za to, že ho politik údajně bouchl do břicha a vzal mu tužku s nahrávacím zařízením. 

Jeho počínání popsal před časem i pořad Reportéři ČT. Vzbudil pozornost nejen tím, že v dubnu 2009 při návštěvě Baracka Obamy v Praze amerického prezidenta na Hradčanském náměstí pohladil, ale především tempem, jakým podává trestní oznámení a žaloby. Nemusí to být jen na média, protože jako uchazeč o zaměstnání si pořizoval audionahrávky přijímacích pohovorů, které jako v případě jedné pražské restaurace používá jako podklad pro žalobu. V paměti je také jeho neúspěšná snaha získat politický azyl v Kanadě.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: jih
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Bereme moc washingtonským elitám... Donald Trump složil slib a přišla politicky nekorektní smršť u mikrofonu

18:31 Bereme moc washingtonským elitám... Donald Trump složil slib a přišla politicky nekorektní smršť u mikrofonu

V roli prezidenta pronesl Donald Trump svůj první projev. Dal jasně najevo, že odteď bude navždy pla…