Občanské sdružení Šalamoun – Spolek na podporu nezávislé justice v ČR se obává, že by z přímé volby hlavy státu vzešel prezident, který by nebyl důstojným představitelem našeho státu, a tak se obrací na Václava Klause, aby se o tuto funkci ucházel potřetí za sebou. Podle článku 57 odstavce 2 Ústavy ČR však „nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou“. Autoři výzvy ale nabízejí možnosti, jak situaci řešit, aby Václav Klaus mohl na Hradě zůstat minimálně pro dalších pět let.
Jedním z jejich argumentů je, že i Tomáš Garrigue Masaryk byl čtyřikrát zvolen prezidentem. „Za první republiky sice také platilo omezení při volbě prezidenta, že mohl být zvolen maximálně dvakrát za sebou, ale Ústava z roku 1920 dávala výjimku pro prvního prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. A konečně i Ústava z roku 1948 dávala výjimku pro Edvarda Beneše, ten ji ale nevyužil,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz expert na ústavní právo Zdeněk Koudelka, proč mohl být první český prezident zvolen čtyřikrát po sobě.
První prezident měl výjimku, proč ne Klaus
Jednu z možných cest k prolomení překážky podle čl. 57 odst. 2 Ústavy vidí spolek Šalamoun právě v povolení výjimky pro Václava Klause ústavním zákonem podobně, jako tomu bylo v případě volby Tomáše Garrigua Masaryka. Důvodem pro tuto výjimku by mohla být zásadnost změny volebního systému, kdy se přechází na přímou volbu hlavy státu.
Psali jsme:
„Řekl bych, že v tomto případě není důvod zavádět výjimky. Spíš by se mělo posoudit, jestli je zachování tohoto pravidla v současné době v parlamentní demokracii rozumné. A pokud se dojde k závěru, že rozumné není, tak by to omezení mělo být zrušeno pro všechny, ne jenom pro jednu osobu,“ říká Zdeněk Koudelka s tím, že jsou státy, kde toto pravidlo neexistuje.
- SLEDUJEME téma: Přímá volba prezidenta
Omezení je pozůstatkem z období přechodu od monarchií
To vzniklo v obdobích, kdy se monarchie měnily na republiky, z obavy, aby se nějaký prezident třetí a další volbou nestal faktickým monarchou a aby jako prezident nebyl v čele státu doživotně. „Nicméně dnes zvláště v parlamentních republikách, kde je moc prezidenta menší než předsedy vlády, u něhož se možnost opakovaně se ucházet o funkci premiéra nezakazuje, je pochybné, jestli má toto omezení smysl,“ podotýká pro ParlamentníListy.cz expert na ústavní právo Zdeněk Koudelka.
Autoři dopisu se rovněž odvolávají na Listinu základních práv a svobod, podle jejíhož čl. 21 odst. 4 mají občané přístup k voleným a jiným veřejným funkcím za rovných podmínek. Trvání na omezujícím ustanovení proto považují za rozpor s Listinou a zároveň za diskriminační vůči Václavu Klausovi, protože bude jediným občanem, volitelným do Senátu, který bude vyloučen z práva být zvolen prezidentem za zcela nových podmínek.
Ústava má přednost před obecnými pravidly v Listině
„Žádný rozpor nevidím. Ústava má stejnou právní sílu jako Listina a speciální předpis má přednost před obecným. Takže pokud máme přímou úpravu volby prezidenta, což je speciální předpis, tak má tato úprava volby prezidenta přednost před nějakými obecnými pravidly o tom, jak se kdo může ucházet o všechny veřejné funkce v tomto státě. To, co je v Listině, je obecné pravidlo, ale Ústava zakotvuje speciální postupy a ty mají přednost,“ zdůrazňuje Zdeněk Koudelka.
Hlavním důvodem, proč se spolek Šalamoun na Václava Klause s výzvou obrátil, je nespokojenost s ohlášenými kandidáty. „Domníváme se, že z dosavadních uchazečů pouze Váš tajemník p. Ladislav Jakl má díky víceletému působení po Vašem boku jasnou představu, jak velké požadavky klade úřad prezidenta republiky na osobnost svého nositele a jak hluboko zasahuje do jeho osobního života, a byl by schopen se s nároky úřadu důstojně vypořádat,“ píše se v otevřeném dopise.
Klaus by Jakla dalších pět let čekat nenechal
Sám prezidentův tajemník poukazuje na to, že současná Ústava třetí kadenci v řadě jednoznačně zakazuje a navíc žádná politická síla změnu v tomto smyslu nenavrhuje ani o ní nediskutuje. Ke třetí kandidatuře Václava Klause proto pro ParlamentníListy.cz Ladislav Jakl v lehčím tónu dodává: „To by mi přece neudělal, abych na jeho židli musel čekat ještě dalších pět let.“
V naší historii byl kromě T. G. Masaryka čtyřikrát zvolen prezidentem i Václav Havel, ale to se jednalo o dva státy – Československo a Českou republiku. Na československého prezidenta sice kandidoval v roce 1992 i potřetí, ale v Československu byla omezení pro volbu prezidenta zrušena v roce 1960.
Ústavní výjimka pomohla prvnímu prezidentovi k rekordu
„Tam je takový paradox, že když to omezení neexistovalo, tak byl maximálně Gustáv Husák zvolen třikrát a prezidentem byl celkem 14 let. Zatímco když to omezení existovalo za první republiky, ale s tou ústavní výjimkou pro T. G. Masaryka, tak byl zvolen čtyřikrát a celkem byl prezidentem 17 let. Takže s výjimkami to je někdy podivné,“ dodává pro ParlamentníListy.cz ústavní expert Zdeněk Koudelka.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
