Pokud by se dnes konaly volby do Poslanecké sněmovny, tak by v nich zvítězili sociální demokraté. ČSSD by totiž podle nejnovějšího průzkumu volebních preferencí společnosti SANEP získala 27,9 procenta. Na druhé příčce by skončila KSČM se 16,7 procenty a třetí by byla TOP 09/STAN. "Topkařům" by vhodilo hlas do volení urny 13,1 procent voličů.
Výsledek ODS v podobě 7,8 % preferencí by pak byl pro někdejší nejsilnější stranu v zemi sestupem o 0,2 procentního bodu oproti červencovému průzkumu SANEPu. Naopak bývalá vládní strana LIDEM by se vůbec do sněmovny neprobojovala. Volilo by ji totiž jen 0,1 procent voličů. Do dolní komory by se naopak dostala SPOZ se 7,2 procenty.
„Podle mne čísla nejsou nijak zvláště překvapivá, odpovídají trendu před prázdninami s tím, že politická krize jen potvrdila dominanci levicových stran. Dokonce tak silnou, že by levice mohla usilovat i o ústavní většinu v Poslanecké sněmovně, kdybychom následně sečetli mandáty sociálních demokratů, komunistů a SPOZ,“ uvedl k číslům SANEPu pro ParlamentníListy.cz politolog Lukáš Jelínek.
Pořád ty aféry...
Podle něj se zdá, že se propad přízni voličů týká především ODS. "Její výsledek málo nad pěti procenty asi bude nejzásadnější zpráva nadcházejících voleb,“ připomněl Jelínek neustálý sešup preferencí „modrých ptáků“. Vysvětlení je dle něj zřejmé. Totiž poté, co byla pravice jakoby kompromitována svým vládnutím, a to dokonce u podstatné části voličů, tak teď je prý navíc kompromitována aférami, které se na počátku léta objevily. No a 13,1 procent podpory u TOP 09?
„TOP 09 se vládní krizi snaží zachraňovat důrazem na ústavnost a parlamentarismus a vymezování se vůči prezidentu Zemanovi. Je ale otázkou, nakolik tím dokáže levicovou hegemonii nabourat,“ pokrčil politolog rameny nad čísly preferencí "topky". Pokud se tak budou na podzim vskutku předčasné volby konat, pak to prý vypadá spíše na to, že by se stěžejní souboj měl vést mezi posílenou levicí a oslabenou pravicí.
„Termín předčasných voleb vskutku nahrává etablovaným nebo známým politickým stranám, snad s výjimkou zemanovců, které táhne nahoru jméno prezidenta. Ovšem v případě zemanovců si myslím, že jejich volební výsledek bude někde okolo pěti procent a je nakonec ještě otázka, zda se skutečně do sněmovny dostanou. Je to sice možné, ale vyloučit se to nedá,“ poznamenal politolog. Míní ovšem, že termín předčasných voleb snižuje vyhlídky nových hnutí jako je ANO Andreje Babiše nebo Úsvit Tomia Okamury.
„Ty nestačí podle mého soudu v krátkém termínu představit své programové záměry, kandidáty a dostatečně vytěžit z politické krize,“ zdůraznil Jelínek s tím, že by tyto malé strany musely mít kampaň nebo akce skutečně geniální.
Nové strany? Je to spíše recyklace starých témat
„Ovšem zatím nic geniálního nepředvedly. Prozatím informace, co od nich vycházejí, nebo jak prezentují lídry, či jak vypadá kampaň pana Babiše – to není něco, co bychom tady již nezažili. Není to žádný nový vítr, který by dokázal voliče uhranout. Spíše to vypadá jako nějaká recyklace starých témat nebo starých tváří z veřejného prostoru,“ pronesl.
Jejich menší akcent je ale možné omluvit: Malým stranám se totiž startuje velmi obtížně v krátkém časovém úseku. „Voliči ale potřebují značku a osobnosti, které za onou značkou stojí a nějaký program, který by si mohli osvojit. Možná navíc po zkušenostech s malými stranami lidé raději sáhnout po lidovcích. I když oni na druhou stranu nikdy moc neudělali, ale ani nepokazili,“ řekl.
Jelínek je také prý zvědav u komunistů na skutečný výsledek. „Neboť SPOZ jim může zamávat s jejich voličskou základnou,“ vysvětlil. To, že si ale KSČM již dlouho udržuje druhé či třetí místo, lze prý také empiricky vysvětlit.
„Komunisté mají takový výsledek proto, že zdařile taktizují na parlamentní úrovni. I když nejsou vnímáni jako součást vládního tábora, tak jsou považováni za relevantní stranu už proto, že její lídři jsou zváni do televizních debat, zaujímají kompetentní stanoviska k politickým kauzám, jsou zváni v současnosti i na Pražský hrad a tak dále. Takže je to taková docela zajímavá cesta pro voliče, co nechtějí volit nikoho z establishmentu a co se nechtějí ani uchýlit k nově vznikajícím populistickým hnutím. Preference komunistů jsou podle mne vyrovnané a půjde o soupeření s TOP 09, kdo ve volbách skutečně obsadí druhou příčku. Ovšem i pro komunisty tady jsou rizika!“ připomněl nakonec Jelínek. Riziko podle něj totiž spočívá v tom, že ČSSD a SPOZ mohou spolu „rudé“ atakovat.
„Proto jsem zvědav, jak vlastně KSČM povede svou kampaň a jak hodně se pokusí od ČSSD a SPOZ odlišit,“ dodal v úvaze nad čísly preferencí Jelínek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
