Z čeho máte největší strach?Anketa
Jiřina Šiklová uvedla, že i z České republiky utíkali lidé do ciziny. „Z této republiky odešlo postupně během dvacátého století skoro půl milionu lidí, a to nepočítám lidi ze Slovenska. Ze střední Evropy se vždycky utíkalo, v posledních dvou stech letech před náboženskými nebo nacionálními rozpory nebo z bídy,“ připomněla složité dějiny starého kontinentu. „Takže si myslím, že pokud máme přijmout dva nebo tři tisíce lidí, a ta kvóta ani tak vysoká není, je to naší morální povinností. A pokud ani tuto morální povinnost v sobě nemáme, pak nevím, co by mělo být morální povinností a hodnotou Evropy, natož pak nás,“ kritizuje odmítavé postoje části veřejnosti i politiků nejen v Česku, ale i v dalších zemích Evropy.
Politici uvažují jen na příští čtyři roky, kdy budou voleni
O motivech politiků si socioložka nedělá žádné iluze. „Nezapomeňte, že uvažují na příští čtyři roky, kdy budou voleni. Nesnaží se o nějakou zásadní linii, ale snaží se v podstatě jen nadbíhat svým budoucím voličům,“ říká Jiřina Šiklová, co je podle jejího názoru nevýhoda volebního systému. „Je to závislost politiků na výsledku ve volbách,“ prohlásila. Nevidí problém v tom, že si veřejnost klade otázky, zda a proč přijmout utečence a jaké to může mít důsledky. „Proč by si je nemohli klást? Každý si v tom musí udělat jasno,“ je přesvědčena socioložka. Ale domnívá se, že kdyby politici veřejnosti lépe celý problém vysvětlili, lidé by to přijali.
V příchodu uprchlíků nevidí socioložka nic hrozného
Stejně jako německá média argumentuje Šiklová i tím, že mnoho Čechů přijaly i sousední země. „Víte, kolik uprchlíků přijalo třeba Rakousko? Desítky let existoval v Rakousku imigrační tábor Treiskirchen pro lidi, kteří utíkali z východní Evropy. V příchodu imigrantů nevidím nic hrozného, stejně jako nevidím nic hrozného na tom, když se lidé stěhují po světě,“ konstatovala.
Psali jsme:
Ale někteří kritici povinných kvót na podobné argumenty namítají, že na Západ utíkali z bývalých satelitů Sovětského svazu lidé stejné kultury, kteří zastávali tytéž hodnoty jako společnost v zemích, kde hledali nový domov. Dnes se lidé v Evropě obávají příchodu tisíců lidí jiné víry, jiných hodnot, kteří se jen těžko přizpůsobují pravidlům zemí, v nichž chtějí žít. Veřejnost na Západě má v souvislosti s teroristickými útoky nebo zvěrstvy páchanými Islámským státem pod hlavičkou islámu v Sýrii, Iráku a v Africe navíc logicky strach i z příchodu radikálních islamistů. Ale Jiřina Šiklová příčiny násilí v islámu nevidí. „Vždyť nevíme, co je islám. Je to jedno ze tří monoteistických náboženství, řada statí a kapitol v Koránu je stejná a shodná až na nepatrné rozdíly, které jsou i v křesťanství a judaismu,“ říká socioložka.
Povinná kvóta uprchlíků pro Českou republiku je nepatrná
Podle socioložky Šiklové je kvóta, kterou pro Českou republiku stanovil Brusel, prakticky nepatrná. „Všimněme si, že třeba největší kvóty jdou do Německa, kde přitom mají největší počet uprchlíků,“ uvedla. Připustila, že v západních evropských zemích, kde už dnes žije větší počet utečenců z muslimských zemí, existují problémy. „Mají tam určité problémy tehdy, když ty lidi vystrčí do ghetta, protože to znamená, že ty lidi nepřijmou do své komunity. Ale nehraje to podstatnou roli,“ namítá.
Romů je tu taky pět a půl a lidé je považují za největší problém
Nepřispěje tlak z Bruselu na povinné přijetí určitého počtu migrantů z Afriky k vyvolání xenofobních nálad? „Za minulého režimu tu xenofobie ani nemohla být, protože za tzv. socialismu jsme tady neměli nikoho cizího. Kdo k nám emigroval?“ ptá se Jiřina Šiklová. To podle ní znamenalo, že jsme na tom byli tak špatně, že zde lidé nehledali ani azyl. „Dneska je xenofobie spíš neznalost. Kdyby se lidem jednoduše vysvětlilo, co je naše morální povinnost, asi by to brali,“ věří socioložka. Ale vidí problém v tom, že sami lidé vyhledávají názory, které jsou zjednodušené. „Vyhledávají bulvár, vyhledávají takové informace, které jim názor poskytnou tak, aby se s ním mohli jednoznačně ztotožnit. Vidíte, kolik hesel je proti cizincům. Totéž se děje s Romy. Je jich tady pět a půl a lidé je považují za největší problém. Ale to je zase na jiné téma,“ shrnula Jiřina Šiklová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
