Bylo by naivní si myslet, že politické strany, které nebyly příliš úspěšné v komunálních a senátních volbách, již dnes dobře vědí, proč neuspěly. Proto je asi logické, že svůj volební neúspěch shazují – a slouží jim to i jako klišé - na voliče, kteří prý dali přednost Andreji Babišovi a jeho hnutí ANO. Předseda KSČM Vojtěch Filip ale šel minulou sobotu, krátce po sečtení volebních výsledků, v konkrétnosti ještě dál: Na hanbě má podle něj stát stranické volební oddělení KSČM.
„Senátní volby jsou volby centralizované, odpovídá za ně výkonný výbor a naše volební oddělení," řekl v sobotu Filip pro média a nasměroval je tak na odpověď, kdo si může brzy vytáhnout uvnitř strany černého Petra.
Reakce Filipa - ale především odpovědi politických špiček KSČM pro ParlamentníListy.cz ze středy - však nadzvedlo ze židle bývalého prvního místopředsedu KSČM Vlastimila Balína.
„Myslím, že programově toho KSČM v rámci volební kampaně v komunálních volbách v říjnu 2014 mnoho nepředvedla. V některých místech ani snad program neměla,“ uvedl kromě jiného Balín ve svém vyjádření, které se objevilo v jeho profilu na ParlamentníListy.cz.
Nikdo stranu neřídí a Filip to prý neumí
Podle Balína ale není KSČM předsedou Vojtěchem Filipem a ani zodpovědnými orgány, Výkonným výborem a Ústředním výborem KSČM, vůbec řízena. Prý Filip stranu ani řídit nedokáže. „Protože o ní nic neví a má ji jen jako nástroj pro své sněmovní ambice a realizování klientelismu a lobbingu. Ale chápu: Jak jinak udržet ta místa ve sněmovně a na některých krajích?“ poznamenal k tomu jízlivě Balín.
RSDr. Vlastimil Balín
„Řečeno jedním z velice oblíbených slovních červíčků dlouholetého předsedy ÚV KSČM Miroslava Grebeníčka - ideologie, myšlenka a programy jsou pro řadu jejích funkcionářů již jen jako jakási veteš, kterou potřebují čas od času jen k ohlupování a klamání členské základny a případně sympatizantů, kteří tento subjekt a ty, co jej prezentují, dosud neprohlédli,“ uvedl dále štípavě Balín a reagoval dokonce i na slova europoslance Miloslava Ransdorfa, který ParlamentnímListům.cz řekl, že si nemyslí, že by se KSČM v dohledné době mohla – podobně jako ODS – ocitnout na hranici volitelnosti, neboť potenciál KSČM je pořád veliký.
...už je pozdě
„Tak na rozdíl od Ransdorfa s potřebným odstupem a nadhledem musím říci, že na nějaký krok je pozdě. Musím poněkolikáté zopakovat - KSČM je komplet nemocná a od listopadu 1989, který vzala jako křivdu a nikoliv jako šanci od občanů na svou sebereflexi a vizi dalšího směřování - se nic nezměnilo," uvedl také Balín.
Reakce jeho někdejších blízkých spolupracovníků na sebe nenechaly dlouho čekat.
„Pokud jde o tvrzení, jak je strana mrtvá, tak si možná vzpomenete, jak kolem roku 1990 říkali experti, že naše strana vymře. Mnozí z nich dokonce toto predikovali do pěti let, jiní pak do deseti let. No a jsme tady už pětadvacet let a rozhodně mezi těmi ostatními stranami nevypadáme na smrt. Po bitvě je ale každý generál,“ spustil na slova Vlastimila Balína bývalý dlouholetý místopředseda KSČM a exposlanec Václav Exner.
Exner: Také říkám, že je partaj nemocná
„To já říkám už dlouho, že je KSČM nemocná,“ zareagoval ale překvapivě Exner pro ParlamentníListy.cz na další Balínovo tvrzení.
„Ona nemocnost spočívá v tom, že je ve straně nevyhovující věková struktura, z toho pak vyplývá nevyhovující úroveň aktivity. Není tam ani vyhovující odbornost lidí, kteří to ze stranického hlediska organizují. Já jsem k občerstvení KSČM navíc vždy prosazoval, abychom udělali nový program strany, protože ten stávající platný je z roku 1992 a od té doby se již toho stalo přeci mnoho,“ zmínil Exner. Zda by ale onu „partajní chorobu“ vyléčilo nové vedení, tak tím si není tak úplně jist.
„Ono to nesouvisí sice přímo s těmito volbami, ale já jsem i v době, kdy jsem byl ve funkci, vždy razil zásadu, že by bylo dobré v naší straně uplatňovat americký, nebo čínský model, tedy dvě volební období a dost, ať jde o jakoukoliv funkci. To ale neznamená, že by ten člověk měl odejít do ztracena, může se věnovat něčemu jinému v rámci strany, ale obměna by ve straně byla užitečná věc. To se ale netýká jenom těchto voleb, týká se to celé problematiky řízení strany,“ odvětil Exner na dotaz, zda by mělo na pátečním zasedání výkonného výboru strany zaznít, že celé vedení KSČM má dát své funkce k dispozici.
Exner ale prý předpovídá, že v pátek na výkonném výboru strany zazní namísto toho mnoho emotivních zážitků z voleb. „Já neočekávám - a nyní bych to nepokládal ani za rozumné - abychom začali stínat hlavy někoho z vedoucích funkcionářů. Spíše je třeba najít cestu, co s tím udělat. Neznám ovšem nikoho, kdo by pro všechny přinesl zázračný recept, všeobecně přijatelný, který by to vše vyřešil. Často třeba přijmeme usnesení, ale poté jejich realizaci neumíme. Realizace je pak málo procentní, než by bylo žádoucí,“ dodal Exner.
Balín má pravdu, dlí exposlanec
Někdejší předseda KV KSČM v Plzni a bývalý poslanec za KŠCM Ladislav Urban byl pro ParlamentníListy.cz ještě jednoznačnější. „Není to rozhodně žádný volební úspěch, ale nedá se hledat viník v nějakém konkrétním oddělení na ÚV KSČM až už vůbec ne u volebního oddělení. Je to problém celé strany, ne nějakého jednoho oddělení. S panem Balínem se ale dá souhlasit. Já tam sice mezi nimi ‚nahoře´ už nesedím a nevím, jak Vojtěch Filip tu stranu řídí, ovšem jako člověk dole vše pociťuji stejně, jako to pro vaši redakci uvedl Vlastimil Balín,“ řekl bez emocí Urban. Prý si upřímnost dovolit může, neboť již žádnou stranickou funkci, na níž by mohl stavět svou budoucnost, nezastává.
Jiní oslovení již byli ve svých vyjádřeních opatrnější. Třeba bývalý poslanec a také někdejší pražský zastupitel František Beneš sice ParlamentnímListům.cz řekl, že volby moc valně nedopadly, a podle něj naprostým fiaskem pak byly volby do Senátu, svá slova ale volil už poněkud jinak.
„Podle mne je třeba hledat kandidáty mimo organizaci partaje, kteří mají přirozenou autoritu,“ prozradil Beneš ParlamentnímListům.cz svůj recept na hledání „průchozích“ senátních kandidátů.
Za to vůbec voliči nemohou!
On osobně by ale prý rozhodně netvrdil, že za propad KSČM mohou nějakým způsobem voliči, kteří se nechali lapit hnutím ANO. „Ale kdepak, voliči za nic nemohou! Jsou to média, která mají obrovskou moc! Ovšem, že by za něco mohlo i volební oddělení na ÚV KSČM, tak to také nelze říci. Volební oddělení je pravděpodobně hodně pod tlakem organizací z okresů, které mají ohromnou moc. Navíc si myslím, že to vše je způsobeno strnulostí struktury a strnulostí práce tohoto konkrétního období,“ poznamenal Beneš.
Zda by ale vedení strany mělo dát funkce k dispozici, tak nad tím se zarazil. „No to je ale otázka! Jak na to odvětit? Formuloval bych to asi tak, že jejich práci lze zlepšit,“ uvedl k tomu.
Umí získávat „užitečné“ kontakty
Ani Vojtěch Filip by se podle něj rozhodně neměl funkce vzdávat. „Tady jsem jednoznačně pro to, aby ve funkci zůstal. On je pro tu partaj totiž potřebný. Mimo stranu je třeba navazovat kontakty, a v tomto je právě on dobrý,“ překvapil pak Beneš v odpovědi.
„Že náš někdejší kolega Balín tvrdí něco o absenci řízení ve straně či špatné kampani, je troufalé. Já si totéž nemyslím, protože pokud bychom měli na kampaň více finančních prostředků, tak by se to dalo vše lépe koordinovat,“ povzdechnul si pro ParlamentníListy.cz bývalý vlivný komunistický poslanec Pavel Hojda.
„Navíc pan Babiš opravdu působil jako vysavač hlasů. Láká hlasy těch, co jsou nerozhodnutí anebo odněkud přebíhají,“ poznamenal ještě k tomu. Hledat viníka volebního neúspěchu uvnitř strany je podle Hojdy ovšem prý přetěžké. Ale že by za to vše mělo být postihováno zrovna volební oddělení, tak to prý vidět nelze.
„Určitě jenom těchto pár lidí za to nemůže, neboť zejména senátní kampaň vyžaduje větší finanční podporu. Že jsou ti kandidáti navíc i osobnosti, tak to musí být známé především voličům. Já jsem ve své kampani svůj obvod projel na kole a viděl jsem, jak na téměř každém sloupu visí plakát pana Babiše a pak následně ČSSD,“ podělil se o zkušenost. Zda by měl někdo z členů vedení partaje položit funkci, na to si prý už vůbec netroufá odvětit.
Když už hlavy na špalek, tak ne všichni
„Takto bych to nerad jednoznačně říkal. Ale pokud by měly ve vedení strany padat hlavy, tak určitě ne všechny. Jde spíše o to hledat cestu a poučení z toho, jak se vyvíjí situace v mediálních kampaních a hledat takové kandidáty, kteří mají šanci pro druhé kolo. Ale podle mne nebylo zrovna šťastné, když jsme v každém obvodu stavěli kandidáty do Senátu, když už bylo jasné, že nemáme žádnou takovou osobu, která by působila jako vysavač,“ dodal namísto přímé odpovědi Hojda.
Na slova Vlastimila Balína zareagoval i nynější komunistický poslanec Jaroslav Borka. „Výsledky práce například zastupitelů obcí jasně prokazují, že málokdo z aktivních členů KSČM považuje listopad 1989 za křivdu. Prokazují to svým aktivním přístupem k řešení problémů ve prospěch občanů měst a obcí bez rozdílu jestli mají funkce nebo ne. V demokratické straně, za kterou KSČM považuji, nemůže být nikdy pozdě řešit problémy. Levicová politika je založena na určitých ideálech a blížit se k nim je téměř vždy motivem, proč se věnovat politické práci. Je velká škoda, že zanedbáváme teorii, která je naprosto nezbytná k posunu vpřed. A to vše se může kdykoliv změnit a já bych řekl, že se změnit musí,“ napsal Borka ParlamentnímListům.cz v reakci na Balínovo tvrzení, že je KSČM dlouhodobě nemocná a pociťuje křivdu.
Silná káva
Rozhodně si prý nemyslí, že by KSČM dnes nikdo neřídil. „Jsou to silná slova, která nic neřeší. Teď je třeba důkladně zhodnotit celý průběh volební kampaně i metody řízení. K tomu bych osobně uvítal širokou diskusi, včetně jasných úkolů jak problémy řešit,“ zmínil nekonkrétně „rudý" poslanec.
Ani on za volební výsledek nedává vinu volebnímu oddělení, jak to tvrdí předseda Filip. „To není celá pravda, neboť KSČM pracuje kolektivním způsobem a také kolektivně rozhoduje, což znamená, že někdo připravil podklady, druhý je projednal a třetí je schválil. Něco jiného by bylo, kdyby se jednalo o manažerský způsob vedení volební kampaně. Tam odpovědnost padá a stojí na volebním manažerovi. Ale takovou pravomoc volební oddělení, podle mne, nemělo,“ uvedl Borka.
Co se týče dotazu, zda by vedení KSČM mělo dát své funkce k dispozici, tak v tom byl ale poslanec překvapivě přímější. „Vedení KSČM by se mělo přihlásit k podílu zodpovědnosti a říci, jakou váhu tento podíl má,“ zdůraznil Borka s tím, že příčinu nevýrazného volebního úspěchu strany vidí v mdlé prezentaci KSČM ve sdělovacích prostředcích - ať vinou vlastní neschopnosti nebo mediálním embargem - a celkovém poklesu úrovně „politické a organizátorské práce“. „Chybí chytrá levicová politika a výchova k ní. Zaujmout voliče je stále obtížnější a složitější záležitost,“ doplnil Jaroslav Borka.
Redakce se snažila získat reakci i od již Balínem zmiňovaného nekdejšího předsedy KSČM Miroslava Grebeníčka, který partaji velel v letech 1993 až 2005 a za jehož předsedování pak KSČM měla v Poslanecké sněmovně i nejvíc poslanců. Tak třeba ve volbách do sněmovny v červnu 2002 získala KSČM 18,5 % hlasů a byla se 41 poslanci třetí nejsilnější stranou ve sněmovně. Grebeníček ovšem na sms dotazy nereagoval a telefon nezdvihal.
V oficiálních údajích Wikipedia se uvádí, že KSČM měla na konci roku 2013 zhruba 51 tisíc členů. Jejich počet klesá o zhruba 15 členů denně. Členskou základnu si strana přináší z doby před rokem 1989, průměrný věk členů je skoro 70 let.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
