První větší sklárna, co vznikla po roce 89. V dluzích, ale s nápady a nadějí

09.12.2012 6:50

REPORTÁŽ Tuzemské sklářství se nachází v kómatu. Jedním ze záchvěvů toho, že organismus ještě žije, je sklárna BOMMA ve Světlé nad Sázavou. Jde o jediný trochu větší sklářský projekt, který za posledních dvaadvacet let vznikl. Dělají v ní jak moderně designované výrobky, tak i běžné užitkové sklo. Nicméně i tady straší vleklá krize. Proti ní staví víru v nové nápady a naději, že zase bude líp.

První větší sklárna, co vznikla po roce 89. V dluzích, ale s nápady a nadějí
Foto: Hans Štembera
Popisek: Byli jsme na návštěvě sklárny BOM MA ve Světlé nad Sázavou. Vyrábějí tu sklo v kombinaci tradičních a moderních postupů
reklama

„V areálu se střídaly různé projektové organizace s truhlářstvími. Před lety jsme ho koupili, postavili zde správní budovu, první halu a postupně vše zvelebujeme. Opravdu jde o první větší projekt sklárny po devětaosmdesátém. Snažíme se lidi oslovit designovaným sklem, ale jde stále jen o zhruba dvacet procent naší produkce. Jinak vyrábíme standard anebo sloužíme jako servis pro stávající sklárny či brusírny, jimž dodáváme surovinu,“ podotýká ředitel firmy Bohemia Machine, zkráceně BOMMA, Jiří Trtík a ukazuje jeden z nejmodernějších provozů u nás.

Křišťál v novém kabátě

Městečko Světlá nad Sázavou bylo svým sklářským uměním známé široko daleko. Kde ale ty loňské sněhy jsou. Dnes z toho zbyly trosky. Jedna velká firma se vzbudila z kómatu a jedna je fungl nová. Ta druhá, sklárna BOMMA, leží v průmyslové zóně na druhé straně řeky od centra. Do daleka svítí její červená správní budova tvaru krychle a šedivá nová sklářská hala tvaru kvádru. Mezi nimi stojí starší budovy podobné skladům z doby minulé, v nichž sídlí brusiči. Vskutku postmoderní prostředí, oprýskané a staré je zamícháno v novém. Ale takové je i motto firmy: kombinace tradice s moderní technologií.

Fotogalerie: - Návštěva sklárny

Byli jsme na návštěvě sklárny BOM MA ve Světlé nad...
Byli jsme na návštěvě sklárny BOM MA ve Světlé nad...
Byli jsme na návštěvě sklárny BOM MA ve Světlé nad...
Byli jsme na návštěvě sklárny BOM MA ve Světlé nad...
Byli jsme na návštěvě sklárny BOM MA ve Světlé nad...
Byli jsme na návštěvě sklárny BOM MA ve Světlé nad...

„Když tuzemské sklářství začalo mít problémy, tak jsme to jako firma, co vyráběla sklářské technologie, nesli velmi těžce. Chtěli jsme něco dělat. Jeden z důvodů byl, že zdejší sklářství zaostalo a zabředlo v tradičních dekorech. Naše babičky mají plné vitríny broušeného skla, ale nikdo ho nechce. Oslovil jsem proto významné designéry a výtvarníky. Chytli se a postupně se snažíme dát českému křišťálu nový kabát. Také se hlásíme k novému směru ve výrobě. Hmota skla je dělaná tradičně, ale dekorace nejmodernější technologií, tedy hi – tech,“ dodává k tomu Trtík.

Kolekce jako pro Marťany

A nabídka firmy je opravdu pestrá, vždyť je její jakousi uměleckou komisí designérské studio Olgoj Chorchoj. Když se pak člověk podívá do aktuálního katalogu, vidí mix mladých a zavedených designérů. Například František Vízner, zmíněné studio Olgoj Chorchoj, Maxim Velčovský, Thomas Jenkins a řada dalších. Ostatně ve své správní budově má firma BOMMA i takové chuťovky, jako největší láhev na světě (váha 155 kg, výška 2,5 m, obsah 570 l), kterou dělala jako dekoraci pro obrovskou zámořskou loď, či duté skleněné mimino s trychtýři v tělesných otvorech. To zase zdejší skláři vyrobili pro jednoho výstředního britského umělce.

„Česko je velmi specifický a náročný trh. Sklářský průmysl zde byl velmi proslulý a Češi mají sklo v krvi. Rychle tedy poznají kvalitu, což jinde ve světě není až tak běžné. Například v Mexiku jsem koupil skleničky s designem, který pro nás vytvořili Olgoj Chorchoj. Jsou plné bublin a velmi nekvalitní. Takové by u nás už sám sklář hned vyhodil, aby se nedostaly do výstupní kontroly. Nicméně španělská firma, co je prodávala, je ihned po protestu, že jde o náš design, stáhla z prodeje. Ve světě se chovají eticky. Toto designované sklo je zhruba dvacet procent naší produkce a v současnosti asi devadesát procent vyvážíme do Evropy, Číny a na Blízký Východ,“ sděluje ředitel Trtík.

V postmoderní sklárně

Uvnitř sklářské haly stojí pětitunová kontinuální vana, z níž sklo teče přímo na místa zpracování, takže je skláři nemusí nabírat. Olovnatý křišťál tedy proudí na plac pro ruční výrobu, ale i ke strojnímu zpracování. Ve stroji se sklo nadávkuje do formy a vše další probíhá automaticky. Právě nyní připravuje obsluha výrobu podle další formy, což jsou hodiny pečlivého ladění jednotlivých úkonů, jako dávkování skla, zahřátí formy a tak dále.

„Když zrušili starou sklárnu, byli jsme z toho všichni špatní. Já jsem z okolí Červené Lhoty v Jižních Čechách a pracuji zde tři měsíce,“ říká sklář Karel Randl, jenž nyní vyfoukává malé misky. Dělá to každý den osm hodin se čtyřmi přestávkami. Pod stolkem má půllitr s limonádou. „Pivo je zakázaný, tuhle vymoženost nám zrušili,“ směje se k otázce, že ve starších seriálech popíjeli skláři v práci pivko rovnou ze džbánků. V druhém rohu stojí pánvová pec pro speciality nebo menší série.

Potomek významných sklářů

Ostatně brusírna je hlavní chloubou firmy. Brousí zde totiž na vlastních strojích, které vyvíjí sedm zdejších konstruktérů. Firma stroje i prodává, ale v současnosti je dost opatrná na to, komu. Má totiž své zkušenosti. Kdysi si tři typy jejích strojů vyžádali do jedné sklárny v Indii na zkoušku a později se zjistilo, když se Indové pořád nemohli rozhodnout, že si je podle předlohy sami vyrobili. Nicméně, jak už bylo řečeno, strojové broušení a výroba brusných strojů je úplná alchymie, takže je třeba návody držet pod pokličkou.

S perfektními výrobky se však firma chlubí na všemožných veletrzích a výstavách. „Ke sklu mě nasměrovala rodina, nicméně k umění jsem tíhla od malička. Studovala jsem v Železném Brodě malování skla, pak na univerzitě v Ústí nad Labem v ateliéru skla a později ještě kurátorství. Jsem ráda, že se tady můžu uplatnit,“ říká Zdenka Koťarová, která se stará o technickou přípravu výroby, jezdí na mnohé veletrhy a pochází ze zdejší významné sklářské rodiny.

Krize je krize všude

V roce 2008 ve Světlé nad Sázavou zkrachovala megasklárna a najednou bylo bez práce na 1500 lidí. Přes noc tak stoupla ve městě nezaměstnanost o třicet procent. Nicméně ani v nové sklárně BOMMA nemají na růžích ustláno, jak by se z předchozích řádků mohlo zdát. „Občas je té byrokracie spojené s podnikáním víc než dost. Odvádí to energii neproduktivním směrem. Nicméně politických tahanic si moc nevšímám. Jsem od rána do večera v jednom zátahu a nemám čas to sledovat. Není to sice občansky správné, ale podle mě je lepší makat, než se pořád o něco handrkovat,“ doplňuje Jiří Trtík.

Ve sklárně, kterou vede, je zhruba 150 zaměstnanců a na výrobu fajnového skla sem jezdí party z Vrbna pod Pradědem, ale i ze Slovenska. „Nás krize v roce 2009 zastihla v dobrém postavení, takže jsme při ní ještě přibírali zaměstnance. Dvacet let podnikání jsme vsadili na tuhle kartu, zadlužili se na dalších deset let, a doufáme, že to má smysl. Jestli ano, na to se přijeďte zeptat za pár let,“ zakončuje debatu v improvizované výstavní síni firmy. Vypadá, jakoby navštěvoval kursy pozitivního myšlení. Proto mě překvapí, když se v hospodě kousek odtud dozvím, že sklárna nedávno propouštěla. To ano, ale ta druhá místní, větší Crystalite Bohemia. Krize je prostě krize.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jan Rychetský
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Svérázy podnikání a obchodování v Číně. Nahlížíme do zákulisí Expa postsocialistické Evropy

9:01 Svérázy podnikání a obchodování v Číně. Nahlížíme do zákulisí Expa postsocialistické Evropy

REPORTÁŽ Obavy z kopírování výrobků, ale i velká vděčnost za čínskou pomoc. Takové jsou dojmy report…