Oba mají nejvíce »obětí« u generace osmnácti až pětatřicetiletých mladých lidí. Nejvíce je postihují v období jejich »zrání«, přibližně kolem 28 let.
 
Oba fenomény byly až do počátku roku 2000 známější v zahraničí, v západních zemích. Fenomén »individualizace« se začal objevovat v šedesátých letech 20. století, kdy docházelo k prudkému rozmachu techniky, a do jisté míry je tento fenomén spojen i s tehdejší sexuální revolucí. Na Západě mladá generace svou revoltu proti poměrům v kapitalistické společnosti začala projevovat odklonem od společností uznávaných životních hodnot. Začali odmítat rodinný život a přikláněli se k nezávaznému soužití, u nás obecně nazývanému jako »život na hromádce«.
 
Individualizace šla ruku ruce s kapitalistickým vývojem osmdesátých let 20. století, kdy se do tohoto procesu zapojily i nadnárodní koncerny. Právě kapitalistický způsob výroby zapříčinil prudký rozmach individualismu u mladých lidí. Přiměl je k tomu, aby byli nejen flexibilní ve své práci, ale aby byli k zastižení, kdykoli bylo potřeba. To vedlo k tomu, že ztráceli prostor pro hledání svých partnerů, protože byli zaneprázdněni prací. Na rodinný život jim nezbýval čas. Jejich pracovní přetíženost a zaneprázdněnost se stala příčinou nárůstu depresí, jak v roce 2000 potvrdil francouzský sociolog Alain Ehrenberg. Zjistil, že dochází k prudkému nárůstu depresí namísto neurotických stavů, své tvrzení podložil extrémně navýšenou spotřebou chemických antidepresiv u zmiňované věkové kategorie.
 
Fenomén »individualizace« je dnes rozšířen po celém globalizovaném světě a ve značné míře působí dnes i v naší republice. Neustálé starosti mladých lidí v práci, ale také o práci samou, práce přesčas, málo času k hledání partnera, to vše působí špatně na jejich psychiku a může mít do budoucna dalekosáhlé následky. Je možné, že budeme mít generaci individualistů, kteří nenajdou svého partnera, kteří nebudou mít ani potomky a kteří budou tak psychicky vyčerpáni, že budou nuceni své deprese léčit.

Druhý fenomén singles se začal objevovat rovněž v šedesátých letech minulého století. Největšího rozmachu ale dosáhl až v tisíciletí následujícím. Individualizace má se singles hodně společného. Oba fenomény spojuje snaha vymanit se z tehdejšího koloritu společnosti. V dnešní době představuje jakousi »nemoc« společnosti, kdy mladí chtějí neustálou svobodu a nemají zájem se na někoho vázat. Chtějí si »užívat« bez povinností a starostí. K tomu jim nahrávají kapitalistické nadnárodní firmy vyrábějící plno věcí zaměřených právě pro život v singles.