V roce 1653 moravský zemský sněm, za podpory římského císaře a českého krále Ferdinanda III. zvolil zvláštní komisi pro usplavnění řeky Moravy a její propojení s řekou Odrou. V roce 1873 si anglo-rakouská banka zadala vypracování studie projektu Dunaj – Odra a ještě téhož roku bylo vybudování průplavu schváleno oběma komorami parlamentu ve Vídni. Ve stejném roce získala banka koncesi na vybudování průplavu, ale špatná hospodářská situace realizaci projektu odsunula. Nakonec koncesi odkoupila společnost Severní dráhy císaře Františka Ferdinanda a možnou konkurenci v dopravě tak v zárodku zlikvidovala.

V roce 1893 zřídilo c. a k. ministerstvo obchodu oddělení pro studium a stavbu průplavů, které vypracovalo projekt Dunajsko – oderského průplavu a navrhlo i jeho napojení na Labe a také i na Vislu a Dněstr. V březnu roku 1900 vznesla Obchodní a živnostenská komora v Praze požadavek, aby byl vybudován průplav Dunaj – Odra – Labe. Za první ČSR podporovali myšlenku vybudování průplavu DOL moravští podnikatelé ze Zlína, bratři Tomáš a Jan Baťovi, jejichž firma se podílela polovinou nákladů na vybudování tzv. „Baťova kanálu“ v trase Rohatec – Otrokovice, po kterém v nákladních lodích dopravovali lignit, který byl těžen v okolí Ratíškovic.

V prosinci roku 1939 došlo v německém Kedzierzynu (dnes v Polsku) dokonce k slavnostnímu výkopu průplavu Odersko – dunajského, ale v roce 1943, vzhledem k válečnému vývoji, byly práce na něm zastaveny.

Evropská hospodářská komise při Organizaci spojených národů v Ženevě si již v roce 1959 vytýčila cíl, který spočíval ve vytvoření evropské sítě vodních cest. Podle jejích předpokladů mělo být tohoto cíle dosaženo vybudováním tří základních plavebních cest, z nichž jednou bylo vybudování vodního koridoru Dunaj – Odra – Labe.

V přístupovém dokumentu, na jehož základě Česká republika vstoupila do Evropské unie, je projekt DOL zahrnut do výhledové dopravní sítě členských států EU. A v roce 1997 byla v Helsinkách jménem České republiky podepsána Evropská dohoda o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu.