Dámy a pánové, dnešní jednání o rozpočtu mi připadá jako absurdní divadlo, kdy vláda přichází s rozpočtem, u něhož jsou postaveny základní ukazatele na daních, které nejsou schváleny. Je jistě absurdní, když dva a půl měsíce před platností zákona o státním rozpočtu se pánové v ODS dohadují, jaké budou vlastně daně a DPH, zdali to bude 15 a 21 %, nebo to budou stávající daně, které jsou 14 a 20, a nebo nedej bože to budou daně, kde spodní a vrchní sazba bude na úrovni 17,5 %, ale tato daň představuje deficit do státního rozpočtu ve výši zhruba 20 mld. (V sále je hluk.)

Je třeba říci a ukázat na naprostý chaos v daňové politice této vlády, která dva roky předtím ví přesně, jak bude třeba nastavit daně, ale dva a půl měsíce před platností zákona je to španělská vesnice. Nastavovat daně v období evropské krize, která, jak se ukazuje, v našem státě doposud nedozněla, mi připadá jako jistý druh fanfarónství, který nakonec ústí v to absurdní divadlo, se kterým se dneska setkáváme. Hádá se osazenstvo ODS o jeden procentní bod daní, ale jak se ukazuje, nikomu nevadí, jak veliký je propad ve výběru daní. Bylo zajímavé přečíst si zprávu Českomoravské odborové konfederace k rozpočtu, kde její experti ukázali na výšku deficitu, který vzniká nevýběrem daní, který činí a může činit kolem 25 až 30 mld. Rozpočet na příští rok nepokračuje v ničem jiném než ve škrtech sociálních výdajů a stížení pobírání sociálních dávek. Skoro brutálně útočí na 2, 7 mil. důchodců, kteří nemají možnost jakékoliv obrany. Opatření, která jsou uvedena ve stávajícím rozpočtu, povedou nevyhnutelně k nárůstu chudoby, i když jsme se vždy holedbali tím, jak nízká je míra chudoby v našem státě.

Dochází k tomu, že skoro 1 mil. lidí bude ohrožen chudobou. Pochopitelně je třeba nějakým způsobem zvýšit solidaritu k těmto skupinám lidí, ale jak se ukazuje, rozpočet s něčím takovým vůbec neuvažuje. Rozpočet se rovněž vyznačuje nedostatečným zpracováním dopadů na jednotlivé sektory. To, co může přinést rozpočtu navýšení příjmů jako celku, se ukazuje, že má naprosto negativní dopad na některé sektory, jako je zdravotnictví, sociální oblast a podobně, kde daně za nákup služeb, materiálu a všeho ostatního prakticky uvrhávají tyto sektory na hranici, kdy nemohou naplňovat to, co je jejich úkolem.