Kdo z Vás o tom neví, tak je tomu skutečně tak. Zatímco v případě úroku z prodlení je dlužník povinen v současné době ročně zaplatit úrok z prodlení, který je roven asi 8 % dlužné částky, v případě, že jste povinni ze smlouvy nebo ze zákona platit poplatek z prodlení, činí tento poplatek ročně 91,25% dlužné částky. Jinak řečeno, dlužíte-li celý rok například 1000 korun, zaplatíte v současnosti buď úrok z prodlení ve výši 80 korun nebo poplatek z prodlení ve výši 912 korun.

Připadají Vám ty rozdíly příliš velké a v případě poplatku z prodlení až nesmyslně vysoké? I pro mě byla tato skutečnost hodně překvapivá, ale nařízení vlády č. 142 z roku 1994 skutečně takto odlišně výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení určuje. Navíc na tom ústavní soud, dle mých zjištění, neshledal nic divného.

Jak jsem již řekl při svém lednovém vystoupení v Senátu, jsem přesvědčen, že roční poplatek z prodlení ve výši cca 91 % je nekřesťanský až lichvářský.

V zákoně o plnění za užívání bytu se to, doufám, podaří změnit, ale například v případě neplacení nájmů je zatím dlužník skutečně povinen platit více než 90 % roční poplatek z prodlení z dlužné částky.

Rada z toho plyne jediná, je třeba si pečlivě hlídat všechny platby a splátky podléhající zákonem stanovenému poplatku z prodlení a platit včas.

Pokud projde Senátem s pozměňovacím návrhem na snížení poplatku z prodlení vrácený zákon o poskytování plnění spojených s užíváním bytů Poslaneckou sněmovnou, roční poplatek z prodlení se téměř trojnásobně sníží. Ale i to je pořád vysoká hodnota. Daleko logičtější by bylo nastavit poplatek z prodlení podobným způsobem, jako je tomu u úroku z prodlení. Osobně o to hodlám do budoucna usilovat.