V těch časech silná ODS do čela svých krajských organizací, a tím i do čela úspěšných kandidátek k volbám jejich zastupitelstev, generovala osobnosti, které vynikaly opakováním liberálních frází z úst tehdejších špiček této strany a programových klišé. Nejhorší na všem bylo bezhlavé naplňování někdy i zcestných tezí bez ohledu na následky. Navíc mnozí z těchto nových mocných podlehli korupčním svodům a tak se jim jejich program stal veřejně hlásanou oporou ke zdůvodněním podivných kroků a někdy i nechutných kšeftů.

Mezi ty aktuálnější „skvostné“ teze je třeba zařadit myšlenku ministra Petra Bendla, která spočívá ve „spravedlivém“ rozdělení úhrad nákladů na opravy vodovodních sítí. Je zapracována v novele zákona o vodovodech a kanalizacích. Na tomto příkladu je patrné, jak špatné mají špičkoví mocipáni znalosti o věky trvajících právních dogmatech v oblasti dodavatelsko odběratelských vztahů.

Ministr a jeho úředníci navrhují, aby náklady na opravu přípojky z vodovodního řadu platil odběratel pitné vody. Na tom by nebylo nic divného, pokud se ovšem nepodíváme na stávající (a navrhovanou) definici, co se vlastně tou přípojkou myslí.