Příběh jižního meandru

Na atraktivitě historické části Českého Krumlova má zásadní podíl jeho malebné rozložení ve smyčkách tří vltavských meandrů. Jižní meandr leží zdánlivě trochu stranou od obecně známých a turisticky hojně využívaných komunikačních „tepen" středověkého centra města. Na poměrně malé ploše pozvolna zastavované od 16. století však soustřeďuje kromě renesančních a barokních domů hned několik významných památek, které svou zásadní roli v životě města sehrály především v závěru 19. a v první polovině 20. století. Jedná se o Fotoateliér Seidel, židovskou Synagogu, zahradní domek - Egon Schiele Atelier a území městského parku. Revitalizací jižního meandru tak dochází k oživení již dávno zapomenutých zákoutí Českého Krumlova a příběhů zdejších památek.

Fotoateliér Seidel je spojen se životem kronikáře Šumavy - legendárním fotografem Josefem Seidelem. V roce 1905 si pro svůj rozvíjející se podnik nechal postavit secesní novostavbu s proskleným ateliérem. Dům byl potom svědkem velkého rozkvětu Seidelovy fotografické firmy, která se stala nejmodernějším podnikem svého druhu v Čechách, a zároveň nejlepších let dvou generací jeho rodiny. Byl ale i mementem zmaru a rozpadu za 2. světové války a v čase následného komunismu. Temná období přečkal sice zpustlý, přesto však jakoby zázrakem dochovaný, včetně kompletního inventáře a fotografického díla nesmírné hodnoty. Na počátku nového tisíciletí získal pozornost města a ČKRF, který se po několikaletém úsilí nakonec stal vlastníkem objektu, a zahájil tak nákladnou a pečlivou rekonstrukci.

Neméně poutavý příběh napsala nedaleká židovská Synagoga, která byla pro místní Židovskou obec vystavěna v roce 1909 podnikatelem Ignácem Spirem. Svůj účel plnila jen do obsazení Sudet v r. 1938. Její další osud byl velmi dramatický. Po válce sloužila jako křesťanský kostel pro vojáky americké armády, v letech 1945-1968 ji využívala Církev československá husitská a zcela v kontextu s dobovým režimem skončila nakonec jako skladiště. Přestože měla namále, jako jedna z mála synagog v celé ČR přežila období 2. světové války i následujících 50 let chátrání. Synagoga je nerozlučně spjata se jménem Ruth Hálové, židovského děvčete zachráněného těsně před válkou sirem Nicolasem Wintonem. Dnes je poslední v Čechách žijící členkou zdejší Židovské obce a měla mj. i významnou zásluhu na obnově Synagogy v roce 2013.