Frýdek a Místek dříve oddělovala zemská hranice. Tu tvořila řeka Ostravice. Za předchůdce moravského Místku považujeme osadu Friedeberk, o které se poprvé píše v listině z 29. listopadu 1267. Později zanikla a v roce 1402 už existovala nová osada Newenstetil. A konečně v roce 1522 se píše o „městečku Mistku, jinak Frydburku“.

Slezský Frýdek vznikl kolem roku 1327 poblíže starší trhové osady označované jako Jannutha – Jamnice. První zpráva, která dokládá město Friedeck, pochází z 10. září 1335. V rozmezí let 1402 až 1584 byla obě města součástí jednoho panství, pak se zase jejich osudy vyvíjely odděleně.

Historie názvů

Podívejme se, jak vznikalo pojmenování obou měst. Název hradu a přeneseně i města Frýdku byl odvozen z jeho polohy na ohybu řeky Ostravice, složením dvou jmen středo-hornoněmeckého původu: Vriede (mír, ohrada, ochrana), vrieden (opevňovati), Ecke (roh, ohbí) – Vriedecke, později Fredeck, Friedeck, Friedek a Frýdek. Podle pozdní dokumentace město mělo původně ve znaku štípený štít se slezskou orlicí, barvou a kovem rozdělenou na dvě poloviny, teprve od 19. století se používala těšínská orlice – v pravém poli doprava hledící zlatá orlice s červeným zobákem, jazykem a spárem, v levém poli stříbrné písmeno F, odkazující na jméno města.

Název města Místku byl odvozen z kolonizačního jména Newenstetil. Ještě v roce 1409 se v pramenech mihla zmínka o statku Friedeberg. V listině Bolka Těšínského z roku 1416 se o tomto místě hovoří jako o „Statskin Newenstetil bei Fhredeck im Merherischen“. Konečně z roku 1505 pochází název „Miesteczké zbožie“. V roce 1522 byla dána listina biskupa Stanislava I. v „městečku Mistku, jinak Frydburku“. Později se název městečka ustálil na Miestko, Mistko a naposledy Místek. Místecký znak je tvořen zkříženými ostrvemi a třemi červenými růžemi. Význam ostrví (hrubě osekaných větví či kmenů) není jasný. Ostrve byly používány jako improvizovaný žebřík při ztékání hradeb – Místek však nikdy hradby neměl. Mohou být také odvozeny z erbu rodu Ronoviců, kteří přišli z Čech na Moravu v družině nového olomouckého biskupa Jindřicha Berky z Dubé na konci 13. století. V neposlední řadě může jít o vyjádření zemědělského rázu města, protože o sebe opřené či do země zaražené ostrve slouží jako konstrukce na sušení sena. Růže byly dříve někdy nahrazovány hvězdami.