V Olomouci se tehdy ubytoval u kapitulního děkana Budislava v budově, která stála v místech někdejšího hradu Václavových knížecích předků. Spolu s mladým králem už bylo před Olomoucí utábořeno vojsko z Čech, král a jeho muži ještě čekali na zemskou hotovost z Moravy. Poté odsud měli vyrazit směrem do Polska, kde se Václav chtěl utkat s mocným polským aristokratem Vladislavem Lokietkem. Ten totiž chtěl Václava III. připravit o polskou korunu a sám usednout na trůn v královském hradě v Krakově.

Kdo vlastně byl skutečným vrahem českého krále, posledního z rodu Přemyslovců, dodnes nikdo z historiků s jistotou neurčil. Ví se jen tolik, že smrt krále prospěla několika jeho sokům. Platí to o již zmíněném Vladislavu Lokietkovi, tak i o římském králi Albrechtu I. Habsburskému a řadě domácích aristokratů, kteří se báli, že bude král ostře vymáhat zpět rozdané královské majetky. Smrt českého krále tedy mezi tehdejšími mocnými asi moc žalu nezpůsobila. Jediný, komu ublížila, byli běžní obyvatelé království, které v následujících čtyřech letech zažilo rozbroje, vojenská tažení a přetahování různých zájemců o český trůn.