Nálada v jídelně jabloneckého Gymnázia U Balvanu byla od začátku napjatá. Obyvatelé, kteří na setkání dorazili, byli velmi negativní a prostor k vyjádření projektantovi zeleně či náměstku Pletichovi příliš dát nechtěli. Argumentovali tím, že stromy jsou pěkné a zdravé, některé i mladé, zlepšují kvalitu jejich sídliště, tvoří zábranu vůči prachu ze silnic a hluku. Pařezy po pokácených dřevinách prý svědčí o jejich zdraví, a tak nepřipouštěli námitky, že zdánlivě zdravý pařez není zárukou toho, že kmen nebyl například v metrové výšce dutý a hrozil rozlomením. Masívní řezy větví jsou zase podle dendrologa Součka vstupní branou pro dřevokazné houby, které strom zahubí. Občané zahradního architekta zasypávali otázkami na důvody kácení jednotlivých stromů a keřů, jež sami sázeli před zhruba 30 lety a mají k nim tedy citový vztah.

Zdraví, vitalita, sadovnická hodnota

V dané lokalitě J. Souček posuzoval celkem 307 dřevin. Hodnotil jejich zdravotní stav, vitalitu a sadovnickou hodnotu.

„Zdravotní stav veškerých dřevin by se dal označit jako zhoršený, většina stromů byla více či méně poškozená sněhovou kalamitou. Některé dřeviny byly vysázené příliš hustě, větší část jehličnanů do sebe vrůstá korunami, které jsou zastíněné, proschlé, neperspektivní. Část dřevin byla vysazená v bezprostřední blízkosti budov a nyní již není jejich ponechání na stanovišti možné. Vitalita dřevin je poměrně dobrá, v ploše se nachází pouze několik usychajících, odumírajících exemplářů.