„Letos jsme si celou řadou akcí včetně setkání s pamětníky založení Občanského fóra v Klimkovicích připomínali třicáté výročí pádu totality. A shodli jsme se na tom, že je opravdu nejvyšší čas a také vhodná příležitost odebrat čestné občanství člověku, který napáchal dost zla,“ uvedl starosta Klimkovic Jaroslav Varga.
Podle klimkovického kronikáře Jiřího Pillicha město udělilo prezidentu Gottwaldovi občanství začátkem prosince roku 1948. Dokládá to tento záznam v kronice města uvedený ve druhém díle na straně 174: „Ve schůzi národního výboru dne 9. prosince 1948 na návrh místního akčního výboru Národní fronty přednesený prvním náměstkem předsedy místního národního výboru Aloisem Odvršou, aby prezident republiky Klement Gottwald byl jmenován čestným občanem města Klimkovic. Návrh ten byl všemi přítomnými povstáním schválen.“
Následně odešel z Klimkovic do prezidentské kanceláře informační dopis, který se ale nezachoval. Zato je mezi historickými dokumenty uložena odpověď, která přišla až v květnu roku 1949.
„Už jen ta prodleva svědčí o tom, že šlo tehdy o zcela formální, administrativní akt, který nesl znaky pěstování kultu osobnosti. Většina českých měst v jakémsi davovém šílenství postupovala stejně. Přitom Klement Gottwald neměl ke Klimkovicím žádný vztah, nikdy tady nebyl. Když jsme v souvislosti s 30. výročím sametové revoluce hovořili o demokracii a svobodě, tak bychom neměli mít v seznamu čestných občanů města člověka, který tu demokracii zjevně pošlapával,“ řekl Jiří Pillich.
V seznamu čestných občanů města je dvacet osobností. Aktuálně jsou to podle kronikáře lidé, kteří si tuto poctu skutečně zaslouží. Naposledy bylo čestné občanství uděleno v roce 2015 u příležitosti 70. výročí osvobození gardovému poručíkovi Rudé armády Vasilijeviči Alexejeviči Staškovi, který byl ve svých dvaadvaceti letech se svou stíhačkou Lavočkin sestřelen nad Klimkovicemi 27. dubna 1945 během osvobozovacích bojů. Jeho ostatky se v hrobě beze jména podařilo identifikovat až poté, co se v Klimkovicích vyzvedlo jeho kdysi zahrabané letadlo.
O rok později město obnovilo in memoriam čestné občanství někdejšímu primátorovi Prahy Petru Zenklovi, který se nejvíce zasloužil o kmotrovství hlavního města nad Klimkovice. Pomoc Prahy rozbombardovanému městečku byla po II. světové válce zásadní. Petr Zenkl byl primátorem Prahy už před rokem 1939. Celou válku byl v koncentračním táboře a poté se vrátil na krátký čas do primátorského křesla. Klimkovice mu udělily čestní občanství v roce 1946. Před únorem 1948 ale bývalý primátor a poté krátce místopředseda Gottwaldovy vlády Zenkl emigroval a město mu titul zase odebralo.
„Petr Zenkl měl ke Klimkovicím opravdový vztah. Podle jedné z hypotéz byl v přátelském kontaktu s tehdejším klimkovickým kronikářem Adolfem Vytiskem. Několikrát do města přijel, titul čestného občana převzal osobně. Obnovení čestného občanství má v tomto případě hluboký smysl, protože se jedná o morální ocenění, kterého si příjemce opravdu vážil,“ doplnil Jiří Pillich.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
