Řeč bude například o lavičce z průjezdu zámku. Tradice připisuje tomuto kamennému artefaktu funkci stoličky, která měla usnadňovat nastupování na koně. Je skutečně velmi pravděpodobné, že někteří cestující zahajovali jízdu na koni stoupnutím na kámen v průjezdu. Nicméně tzv. kamenná lavička jako stupeň pro nasedání na koně původně rozhodně zhotovena nebyla.

„O kameni v průjezdu klimkovického zámku psal i jeden z jeho bývalých majitelů Hans hrabě Wilczek ve svých pamětech, vydaných v roce 1933, sepsaných na základě vzpomínek od jeho první návštěvy Klimkovic v roce 1843. V kameni spatřoval kus okna a zařadil jej do období pozdní gotiky. Spodní část prvku profilovaný oblouky a výžlabky a jeho parametry ukazují na to, že se jedná o překlad portálu, tedy kamenného prvku, který v minulosti rámoval vstup. Profilace svislé pohledové části zase odkazuje k tzv. přetínaným portálům, jaké se v naší architektuře objevují od 80. let 15. do prvního třetiny 16. století.

Podobné portály známe třeba z Vyškova, Litovle, Brna, či z českých Chvalšin, Stropnice i Prahy. A při některé z renesančních nebo barokních stavebních úprav zámku byl překlad portálu sejmut a instalován v průjezdu, kde ještě sloužil při nasedání na koně.  Druhotná poloha kamene v průjezdu se později ukázala jako nevhodná a v roce 2014 byl konzervován. Restaurátor Jakub Gajda prvek transportoval do kostela Nejsvětější Trojice. Překlad přetínaného portálu, který zdobil jeden ze vstupů do tvrze v Klimkovicích v době Bítovských z Bítova, je tak nadále uchováván v interiéru kostela, kde je tento cenný artefakt chráněn proti povětrnostním vlivům,“ objasňuje Lucie Augustinková.