Premiér bohatne, stát se zadlužuje a skoro polovina rodin je na tom hůř, než před pěti let. Před koncem loňského roku vyplatil holding Agrofert svému tehdejšímu vlastníkovi Andreji Babišovi (ANO) mimořádnou částku. Zatímco v předešlých letech inkasoval Babiš od firmy, kterou letos vložil do soukromého svěřenského fondu, většinou částky v řádech desítek milionů korun, tentokrát šlo o miliardy.

V povinném majetkovém přiznání uvedl předseda vlády "jiný peněžitý příjem" za období října, listopadu a prosince 2025 4,25 miliardy a 10 milionů korun právě od Agrofertu. Z této částky prý holding zaplatil daň 750 milionů. Doplňme, že celý holding Agrofert včetně dceřiných společností dostal dle organizace Hlídač státu od České republiky od roku 2000 celkem 5739 dotací v celkové hodnotě téměř 16 miliard korun (konkrétně 15 991 168 471 korun).

Zato státní rozpočet se propadá rychleji, pololetní schodek veřejných financí patří k nejvyšším v historii. Podle Ministerstva financí stoupl deficit státního rozpočtu v červnu na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, to je čtvrtá největší hodnota ke konci června v historii. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.

Výsledkem je rostoucí dluh, který spolkne 50,7 miliardy korun - meziročně byla dluchová služba vyšší o 6,1 procenta. Současně se ukazuje, že zadlužující se stát není schopen zajistit všeobecnou prosperitu. Ačkoliv mzdy v Česku už druhým rokem rostou, čerstvá analýza PAQ research ukazuje, že třetina rodin je na tom hůř než v roce 2021. Za své peníze si koupí méně než před pěti lety. Příjmy po zohlednění inflace vzrostly jen necelé polovině lidí, zbytku stagnovaly.

Základní zjištění analýzy říká, že nejhůř jsou na tom pracující s nižším vzděláním, téměř polovina z nich si ze svých příjmů pořídí méně než před pěti lety, mezi vysokoškoláky je to čtvrtina. „Za poslední čtyři roky se nůžky ve mzdách spíše rozevřely,“ shrnul šéf PAQ Research, sociolog Daniel Prokop pro Český rozhlas. Životní úroveň rodin ovlivňují i vysoké náklady na bydlení. Analýza peněz, které domácnostem zůstanou po zaplacení bydlení, ukazuje, že zdražování dopadlo nejtvrději na menší domácnosti v produktivním věku. Ty častěji bydlí v nájmu nebo splácejí hypotéku, a jsou tak k růstu nákladů citlivější.

Situaci způsobuje špatně nastavený daňový systém. Od roku 2022 se nezvýšila základní sleva na poplatníka, tedy úleva, kterou může využít každý se zdanitelnými příjmy. Jde o faktické skryté zvyšování daní z práce, které nejvíc dopadá na nízkopříjmové a středně příjmové skupiny obyvatel.

Řešení této situace jsou dobře známá – snížení zdanění práce, kompenzované vyšším zdaněním majetku a kapitálových příjmů, zdostupněním sociálních dávek, respektive sjednocené superdávky. I mezi ohroženými domácnostmi ji totiž pobírá jen zhruba polovina těch, které na ni mají nárok.

Mezi další opatření patří růst minimální mzdy a systematická podpora přechodu na ekonomiku s vyšší přidanou hodnotu. Česká ekonomika dlouhodobě disponuje obrovskou příležitostí v podílení se na ekologické transformaci hospodářství, úsporné technologie, elektromobilita či velké technologické celky jsou totiž naší historickou doménou! A je také potřeba podporovat nabídkovou stranu ekonomiky masivní podporou veřejných služeb, od dostupného bydlení přes robustnější sociální a zdravotní systém, který čelí tlakům na privatizaci.

Takovýchto opatření, které by reálně zlepšily ekonomickou situaci pracujících a následně zajistily ekonomickou prosperitu vše,- se však zřejmě nedočkáme ani od pravicových kabinetů, inklinujících k extrémní rozpočtové odpovědnosti, ani od vlád, které jsou řízeny oligarchickými zájmy.

Psali jsme:

Pomahač (Zelení): Majetková nerovnost ohrožuje demokracii

Pomahač (Zelení): Sucho nevyřeší žádné dotace

Pomahač (Zelení): Evropa oslabuje ochranu vlků

Pomahač (Zelení): Cestou k o živení je dekarbonizace automobilového průmyslu