Panenky, hry, stavebnice, postavičky na klíček, parní strojky, promítačky, vláčky a další předměty se častokrát předávaly z generace na generaci po dlouhá staletí. V minulosti většina rodičů takové hračky svým dětem nemohla koupit. Ještě v polovině 19. století si manufakturně a továrně vyráběné hračky mohly dovolit většinou jen šlechtické rodiny. V rozmezí let 1840-1860 došlo k jejich rozšíření i do bohatších měšťanských rodin. Díky této společenské vrstvě, která zvyšovala poptávku, se hračky začaly vyrábět ve větším množství a exportovaly se z Německa do celého světa.