Petřkovickou nebo také Landeckou venuši objevil 14. července 1953 archeolog Bohuslav Klíma na lokalitě z období kultury mladšího gravettienu na Landeku. Jde o 4,6 cm vysoké bezhlavé torzo těla mladé ženy vyřezané z krevele neboli hematitu. Nalezena byla pod mamutí stoličkou v místě pradávného sídliště lovců mamutů. V její blízkosti bylo nalezeno mnoho kamenných artefaktů a kosterních úlomků. Výjimečná je např. tím, že absence hlavy byl zřejmě autorův záměr nebo že na rozdíl od jiných „kyprých“ pravěkých venuší znázorňuje štíhlou ženu. Spolu s hliněnou soškou Věstonické venuše patří mezi zcela unikátní příklady pravěkého umění.

Ačkoliv jde o nejvýznamnější pravěkou památku Ostravy, je Petřkovická venuše trvale umístěna v trezorovém depozitáři v Dolních Věstonicích Archeologického ústavu AV ČR v Brně. Ostravané ji mohli vidět v letech 2002, 2009, 2011 a naposledy v říjnu 2013. Tentokrát je Petřkovická venuše vystavována spolu se svou „škaredší sestřičkou“, čili méně propracovanou figurkou podobného tvaru, která byla nalezena ve stejné době a stejným týmem a která je označována jako druhá Petřkovická venuše. Je rovněž z krevelu a je uložena v Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně. Veřejnosti je prezentována vůbec poprvé.

Jak zdůraznila ředitelka Kábrtová, obě venuše jsou součástí jedné velké sbírky, která je vědecky neskutečně cenná. „U obou sošek lze říct, že mají nevyčíslitelnou historickou a vědeckou hodnotu. Jde de facto o vůbec první projevy výtvarného umění na našem území,“ uvedla Jiřina Kábrtová. Petřkovická venuše přicestovala do Ostravy v původní krabičce z roku 1953. Vystavena je v trezorové vitríně ve 3. patře. Fotogalerie ZDE.