Byla tak jednoznačně stanovena odpovědnost jednotlivých městských organizací za dílčí projekty, včetně termínů jejich realizace. Z toho také plyne jasné vymezení, dokdy musí Praha mít například vypracovanou projektovou dokumentaci Městského okruhu nebo kdy do rozpočtu zahrnout rozpočet na výstavbu tramvajové trati spojující Sídliště Barrandov s Holyní nebo Divokou Šárku se Sídlištěm Dědina. K tomu bude spuštěn nový informační web pro občany s informacemi o stavu projektů.

Právě akční plán je považován za jeden z nejdůležitějších dokumentů tvořících součást každé strategie. Plán vymezuje harmonogram a odpovědnosti každého ze spolupracujících subjektů a byl prozatím sestaven pro období let 2019–2023. Do konce tohoto období je totiž možné čerpat finanční prostředky z dotačních titulů EU.

„Akční plán projektu Polaď Prahu je zásadní dokument. Konečně máme jasný harmonogram toho, jakými konkrétními kroky udělat z Prahy moderní metropoli 21. století. Přesně víme, kdy se jaká důležitá dopravní stavba začne realizovat, kdo za ni ponese zodpovědnost a proč je důležitá v kontextu Prahy v návaznosti na další projekty,“ řekl náměstek primátora hl. m. Prahy pro dopravu Adam Scheinherr.

Co se do roku 2023 začne dít?

Akční plán na roky 2019–2023 zahrnuje opatření, která budou mít zahájenou alespoň fázi přípravy. Takových opatření je naprostá většina, jde tak o 244 z celkových 249. Příprava projektů totiž probíhá v současné době opravdu velmi dlouho, je proto potřeba zahájit projektovou přípravu co nejdříve. První období platnosti akčního plánu tedy pokrývá prakticky všechna opatření plánu mobility. Do roku 2023 by měla být rozpracována téměř všechna opatření v přípravné fázi a více než polovina opatření ve fázi realizace.

Vybrané projekty, jejichž přípravná fáze již začala nebo začne v letošním roce:

Podle akčního plánu do roku 2023 mělo být hotovo hned 111 projektů. Patří mezi ně:

• zpřístupnění železniční stanice Praha hlavní nádraží z okolí (kolejová infrastruktura)
• tramvajová smyčka Zahradní Město (kolejová infrastruktura)
• Metro D – geologický průzkum (kolejová infrastruktura)
• zastávka Praha – Dolní Počernice jih (kolejová infrastruktura)
• zkapacitnění Štěrboholské radiály MÚK Rybníčky – Průmyslová (silniční infrastruktura)
• detekce jízdy ve vyhrazeném jízdním pruhu (organizace a regulace dopravy)
• scénáře řízení dopravy (organizace a regulace dopravy)
• rozvoj systému sdílení automobilů (multimodální cestování)
• rozvoj P+R v prioritní oblasti 1 Středočeského kraje (multimodální cestování)
• cyklostezka z Dolních Břežan do Zbraslavi (doprava a veřejný prostor)
• rekonstrukce vybraných zastávek TRAM na bezbariérové (doprava a veřejný prostor)

Kompletní výčet realizovaných opatření obsažených v P+ Akčním plánu bude brzy dostupný na webu www.poladprahu.cz.

„Město je živoucí organismus, jehož potřeby se neustále mění. Díky Akčnímu plánu jsme schopni na tyto potřeby lépe reagovat a připravit tak město na další dopravní rozvoj v dostatečném předstihu,“ říká Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha).

Kdo bude za jednotlivá opatření odpovědný?

Akční plán není pouze dokument s časovým harmonogramem realizace jednotlivých opatření. Plynou z něj také úkoly pro jednotlivé tzv. nositele opatření. Těmi mohou být městské organizace a společnosti, ale také například organizace státní a další subjekty, které budou mít dané opatření v kompetenci. V akčním plánu mobility byla opatření přiřazena celkem 17 nositelům, jejich výčet včetně počtu projektů je uveden na přiloženém grafu. Mezi pět nositelů s nejvyššími počty opatření patří Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s., Technická správa komunikací hl. m. Prahy, a.s., Odbor dopravy MHMP, Regionální organizátor Pražské integrované dopravy (ROPID) a Odbor investiční MHMP.

Dokument P+ Akční plán byl sestaven pracovní skupinou čítající zástupce odboru dopravy MHMP, Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy, Technické správy komunikací hl. m. Prahy, a.s., ROPID, Dopravního podniku hl. m. Prahy, a.s., Operátora ICT, IDSK a Krajského úřadu Středočeského kraje. Vyčísleny byly celkové i roční investiční náklady, provozní náklady a také případné příjmy na jednotlivá opatření, včetně nákladů partnerských subjektů, jako je například ŘSD, SŽDC nebo Středočeský kraj. Na hlavní město Prahu připadá investiční nárok ve výši 61,3 mld. Kč pro období pěti let (2019–2023), přičemž rozpočtový výhled města pro kapitolu doprava je zatím významně nižší.

O Plánu udržitelné mobility Prahy a okolí

Hlavní město Praha ve spolupráci se Středočeským krajem potřebovalo nastavit strategické dopravní plánování tak, aby byl pro českou metropoli i její okolí zajištěn dlouhodobý růst kvality života, a přitom zbytečně nezatěžovala životní prostředí ani veřejné zdroje. Po třech letech intenzivní práce na tvorbě pražského plánu mobility ho zastupitelé letos v květnu schválili. Dokument P+ Návrh obsahuje 242 opatření, která mají zpříjemnit život nejen Pražanům, ale i obyvatelům Středočeského kraje. Jedná se však o ta samá opatření jako v akční plánu, jen s tím rozdílem, že některá opatření bylo nezbytné rozdělit na dílčí projekty z důvodu právě více nositelů (jednotlivých částí), a tedy jasné zodpovědnosti. Více informací o plánu mobility naleznete na www.poladprahu.cz.

Psali jsme:

Vedení Prahy navzdory: Novoroční ohňostroj uctí Karla Gotta

V Praze toho dnes bylo k vidění hodně. I klimatičtí lebkouni

Praha: Intenzivnější zápach odhalí i nepatrný únik zemního plynu

Zábranský (Piráti): Za rok fungování koalice pronajala Praha 300 městských bytů

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.