Jasným úkolem za takovéto situace bylo co nejrychlejší zvládnutí prvních sečí, aby se zabránilo přerůstání ploch se všemi průvodními nežádoucími jevy (produkce pylu, vysoká pracnost sečení přerostlého porostu, velké množství rostlinného odpadu z posečené trávy).

Současné měnící se klima přináší ale nové situace. Častěji se objevují dlouhá období sucha, kdy vegetace brzdí svůj růst a příliš časté nebo nízké sečení travních porostů urychluje výpar vody a tím i další vysychání ploch. S tím je spojená vyšší prašnost a ztráta schopnosti záchytu prachových částic travním porostem.

Potíže ale vyvolává fakt, že růst trávy není na jednotlivých větších plochách rovnoměrný. Nerovnoměrnost růstu je dána mnoha faktory. Jednak rozdílnou orientací ploch – výhřevné jižně orientované polohy zahajují vegetaci nejdříve, ale současně nejdříve trpí suchem. Naopak přistíněné severně orientované polohy zahajují růst později a i v suchém období vegetují déle, stejně jako místa s přirozenou vyšší akumulací vody. Růst porostu je také výrazně ovlivněn jeho druhovým složením – mělce kořenící traviny trpí suchem nejdříve, zatímco hluboko kořenící byliny vegetují i poté, co trávníky v důsledku sucha přestaly růst.