„Odmalička se zajímám o historii. Když jsem byl dítě a byli jsme někde na návštěvě, tak pokud chtěli mít rodiče ode mě na chvilku klid, pustili mě někam na půdu či do sklepa. Začal jsem tak objevovat poklady týkající se historie Opavy,“ vzpomíná Tomáš Elis. Začalo to sbírkou pohlednic našeho města a pokračovalo rozšířením o další předměty a umělecká díla. „Tím, jak byla Opava koncem války silně poničená, získalo vše, co se týkalo Opavy a bylo vytvořeno před válkou, velkou cenu. Hodně toho bylo za války zničeno nebo v 60. a 70. letech vyvezeno do ciziny a prodáno za valuty. Začal jsem se zajímat o to málo, co tady nakonec zbylo,“ vysvětlil právník, znalec a milovník regionální historie specializující se zejména na dobu Rakousko-Uherska a první republiku.

Když se koncem minulého století stal tajemníkem magistrátu, objevil, že na úřadě bylo několik desítek mnohdy cenných obrazů. „Byly umístěny různě po kancelářích či ve skladě, nejednalo se o žádnou ucelenou sbírku. Byla to díla, která město získalo buď přímo od umělců, nebo jako dar od jiných měst, jako byl například signovaný obraz Maxe Švabinského z Kroměříže, nebo například formou dědictví. Našel jsem i řadu obrazů od Valentina Držkovice, Dvorského, Otipky, obrazů našich autorů nebo obrazů, na kterých byla namalována předválečná Opava. Jednalo se o slušnou sbírku,“ uvedl Tomáš Elis.