Jde nejen o sochy a umělecké výtvory, ale i o drobné sakrální památky, křížky neznámých autorů či připomínky válek. Jablonecká radnice se postupně snaží tato díla opravovat a zušlechťovat jejich okolí. Za poslední dva roky do obnovy drobných památek investovala milion korun, přičemž necelá polovina byla hrazena z dotací.
Drobné památky a svědectví minulých let budí pozornost místních. Jablonečané si svého okolí stále častěji všímají a pídí se po historii. „Některé památky nejsou v majetku města a je mnohdy nemožné přispět k jejich obnově, ale snažíme se s vlastníky komunikovat, vysvětlit jim důležitost historických souvislostí. Drobné památky a objekty ve vlastnictví města postupně systematicky obnovujeme s ohledem na jejich stav i finanční náročnost,“ říká primátor Petr Beitl. V minulém roce byl vypracován pasport všech těchto památek na minulost a po posouzení jejich stavu byly vyhodnoceny priority jejich obnovy.
Prosečská kaplička
Po opravě téměř zborcené kapličky v Proseči lidé volali poměrně dlouho, bohužel kaplička nebyla v majetku města. Nakonec se ji podařilo městu získat, prohlásit kulturní památkou a s přispěním dotace ministerstva kultury v roce 2014 opravit. Nyní se uchází o nejzdařilejší proměnu staveb a míst České republiky a je součástí národní putovní výstavy „Má vlast cestami proměn“. V konkurenci dalších 99 proměněných staveb a míst si zatím vede velmi dobře.
Kokonínský křížek se znovu narodil
Z iniciativy jabloneckých obyvatel byl obnoven i křížek před kokonínskou školou Rychnovské ulici, který 6. října na malé slavnosti požehnali jablonečtí duchovní.
Křížek před školou, někdejší vilou rodiny Rösslerových stával pravděpodobně ještě po válce, od té doby zelo místo prázdnotou. O jeho znovuzrození se zasloužil nadšenec pan Josef Sláma, který usilovně hledal pro nalezený a opuštěný žulový podstavec vhodný kříž. To se mu podařilo díky spolupráci se stejně nadšenou paní Podzimkovou ze Smržovky. Křížek našli, nechali očistit od rzi a opravit. Do záchranné akce kokoníského křížku zasvětil pan Sláma jabloneckou radnici i obyvatele Kokonína. Magistrát na své náklady zajistil kamenické práce, zhotovení ozdobného plůtku a osázení květinami. Všechny, kteří se na obnově křížku podíleli, zasáhlo nakažlivé nadšení Josefa Slámy a všichni dodavatelé nabídli své služby za příznivou cenu.
Křížek se co nevidět vrátí i na Šumavu
Do konce měsíce října by se měl na žulový podstavec ve Vysoké ulici na sídlišti Šumava vrátit další jablonecký kříž. Plechový krucifix v současné době prochází na náklady města opravou v restaurátorské dílně. Do jednoduchého žulového podstavce byl kovaný kříž s plechovým korpusem zasazen již v roce 1777.
Vodojem opět zdobí louku na Dobré Vodě
Slavnostní otevření opraveného vodojemu na Dobré Vodě se konalo v pátek 9. října. Jeho obnova přišla jabloneckou městskou kasu na 550 tisíc korun, přičemž 293 tisíc činil příspěvek na obnovu nemovité kulturní památky od Ministerstva kultury ČR.
Vrkoslavický vodojem umístěný v sousedství vyhlídky zvané Schnuppstein nad silnicí vedoucí z Vrkoslavic na Dobrou Vodu se stal nemovitou kulturní památkou letos v březnu letošního roku.
Projekt na jeho rekonstrukci včetně přilehlého okolí ležel na radnici v šuplíku už několik let. V době jeho vzniku se ale nerealizoval kvůli velké finanční náročnosti.
„Zažádali jsme na ministerstvu o zařazení vodojemu mezi nemovité kulturní památky, žádosti bylo vyhověno a ministerstvo poskytlo dotaci na jeho obnovu,“ popisuje v kostce složitý proces vedoucí odboru stavebního a životního prostředí Ivana Řimnáčová. Vlastní oprava vodojemu proběhla letos v létě. Na dnes již nefunkční stavbě se podepsal nejen zub času, ale také vandalové, kteří zanechali své stopy zejména uvnitř v nádržích. Naštěstí poškození nebyla pro objekt nijak zásadní.
Vodojem z roku 1915 a čerpací stanice z roku 1914, je součástí vodovodu, který od roku 1908 zásoboval vodou Kokonín a horní části Vrkoslavic. Podle statistiky vodovodů z roku 1928 bylo vodou ze šesti místních pramenů zásobováno 1530 obyvatel v 250 domech Horního Kokonína a 2 466 obyvatel ve 243 domech části Vrkoslavic.
I Jablonec má na mostě svého Nepomuka
V letošním roce se také na náklady města a ve spolupráci s komisí městské památkové péče restauruje socha sv. Jana Nepomuckého, která stojí téměř nepovšimnutá na mostě v Lipanské ulici v těsném sousedství autobusového nádraží. Socha je důležitým dokladem místní historie, je totiž pozůstatkem první jablonecké křížové cesty z roku 1736, a na radnici se právě zpracovává žádost o její zařazení mezi kulturní památky. Další socha sv. Jana Nepomuckého se nachází v Rýnovicích.
Také války zanechaly v Jablonci stopu
Kromě sakrálních památek se město zabývá i válečnými pomníky. Připomínky válečných konfliktů se objevují po celém městě. Kromě tradičních, jako je památník obětem II. světové války v Rýnovicích nebo pomník padlým v první světové válce v Tyršově parku je to i tzv. Pyramida v Kokoníně. Tento pomník a válečný hrob je připomínkou prusko-rakouské války v roce 1866. „Oprava pomníku Pyramida je naplánována na příští rok, pro tento účel budeme žádat o státní dotaci na zabezpečení péče o válečné hroby Ministerstvo obrany ČR a snad uspějeme a budeme opravu moci zrealizovat,“ věří Řimnáčová.
Pomník z roku 1874 připomíná památku pohřbeného vojáka Carla Gustava Pählkeho z pruského 4. magdeburského pěšího pluku, jenž padl 26. června 1866 u Rychnova. V roce 1912 došlo k doplnění jmén kokonínských občanů padlých v bitvě 3. července 1866 u Hradce Králové a v bitvě u italské Custozzy 24. června 1866 na obě boční plochy kamenného jehlanu.
V kokonínském lesoparku, jehož obnova pozvolna startuje, je ukrytý i další válečný pomník, tentokrát památník 1. světové války, který je již hodně zdevastovaný a jeho obnova si vyžádá nemalé finanční prostředky. I s jeho obnovou se v dohledné době počítá.
Bunkry pro jednoho muže
Drobnými památkami na období druhé světové války v Jablonci nad Nisou jsou tzv. einmannbunkry. V evidenci radnice jsou zatím dva. Jeden nad areálem bývalého Elitexu, druhý na Staré Osadě.
Jedná se o betonové vojenské objekty, malé pevnůstky, které sloužily jako pozorovatelny pro jednoho muže, odtud název Einmannbunker. Jejich nejčastějším úkolem bylo střežení průmyslových areálů a dopravních uzlů vyklizených z důvodu nastávajícího náletu a pozorování situace kvůli snazší lokalizaci míst dopadu nevybuchlých pum. „I tyto „einmannbunkry“ patří k jablonecké historii, plánujeme je v blízké budoucnosti opravit a označit informačními tabulemi, aby lidé věděli, k čemu sloužily,“ uzavírá primátor města Petr Beitl.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
