Javory, které lemují ulici T. G. Masaryka byly již od svého vysazení ořezávány na babku, aby zůstaly nízké. Takto ořezaný strom vytvoří druhotnou korunu, kde vyráží několik kosterních větví ze stejného místa. Pevnost takového větvení je vždy snížená, v úžlabí se drží vlhkost a stromy jsou zde napadány hnilobou. Ta oslabuje pevnost dřeva a druhotné koruny jsou proto náchylné k rozlomení. To se v této aleji stalo již u dvaceti stromů, některé byly různě v minulosti nahrazeny novou výsadbou, některé v aleji chybějí. Původní stromy tak tvoří sotva polovinu aleje a rozlomení korun dalších bezprostředně hrozí. Dalším problémem je přílišné zasahování stromů do průjezdního profilu silnice, což vedlo v minulosti k jednostranným ořezům korun. Některé stromy jsou tak značně nesymetrické a to zvyšuje namáhání postižených částí koruny. Babky původních stromů byly navíc založeny poměrně nízko a větvení původních stromů na více místech překáží i chodcům. Postupné dosazování stromů do kdysi uniformní aleje také porušilo původní estetický záměr aleje - tedy ulice lemované v pravidelných rozestupech stromy stejného tvaru.