Jako člen vládní většiny rovnou říkám, že si nejsem jistý, zda vlastní kabinet tentokrát podpořím. Nechce se mi. Nejprve shrnu, co není důvodem mých rozpaků. Za prvé tím důvodem není, že jsem kuřák, vždyť i já raději chodím (zvláště) na jídlo do nekuřáckých hospod. Není v tom tedy žádná ideologie nezřízeného nikotinisty. Za druhé důvodem není, že bych vlastnil akcie PM nebo byl obětí lobby z Kutné Hory. Kdo věřit nechce, ten samozřejmě neuvěří, ale pak toho „kdo“ docela lituji. Žije v divném světě plném konspirací a spiknutí a asi patří k lidem spíše nešťastným.

Můj skutečný důvod vážných rozpaků je naprosto jiný. Žijeme v silně regulovaném světě, který se stává stále složitějším prostorem plným nařízení, vyhlášek a hlavně zákazů. Někdy s tím toho moc nenadělám, ale nelíbí se mi to.

Jsem připraven podpořit regulaci se zjevným prospěchem pro spotřebitele nebo pro čestné podnikatelské prostředí. Ale ptám se, jaký užitek bude mít spotřebitel z toho, že zakážeme kouření ve všech hospodách, barech, restauracích a na dalších místech? A jaký užitek bude mít podnikatelské prostředí? Nepatřím k militantním jedincům a jsem připraven diskutovat o „těch dalších místech“ – i když již dnes jsme částečně díky legislativě, ale především kvůli přirozenému vývoji, dospěli do situace, ve které se věci upravují samy a ku prospěchu všech. Na většině „dalších“ míst, kde má smysl kouření zakázat, už zakázané je – obvykle z iniciativy občanské většiny vyjádřené nějakým místním nebo podnikovým nařízením.