Vyškovská zahrada se může pyšnit dlouhou historií: poprvé je zmíněna v polovině 15. století a v 17. století sloužila spolu se zámkem jako hlavní reprezentační sídlo biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna v době, kdy obnovoval Květnou zahradu v Kroměříži. Právě s tou pojí vyškovskou zámeckou zahradu i autor obou konceptů – Giovanni Pietro Tencalla. Tehdy dosáhla největšího rozmachu. Z té doby pochází i sedmiarkádová lodžie a vstupní brána.

V průběhu následujících tří století zahrada prošla mnoha dramatickými proměnami a sloužila různým účelům. Autoři studie a v průběhu léta i projektové dokumentace (Ateliér Krejčiříkovi z Valtic) se částečně inspirovali zachovaným plánem Alžběty Birnbaumové, překresleným podle nyní nezvěstné předlohy z 18. století, na kterém jsou patrné jednotlivé venkovní „pokoje“, a také podobnostmi vyškovské zahrady s principy v pařížské Jardin des Tuileries.

Právě pařížský park zažil rozmach v podobné historické etapě jako vyškovská zahrada. „Zachovává historické hodnoty, ale stejně tak je Pařížany vyhledávaným prostorem i dnes, protože nabízí moderní herní prvky či zákoutí s lavičkami ve stínu. O podobnou symbiózu historických hodnot a současných prvků usiluje také městem schválený projekt, který nezapomíná na dostatek laviček, moderní herní a vodní prvky, výsadbu nových stromů i velkých ploch květinových záhonů,“ vyjmenovali manželé Krejčiříkovi.