„S Národním památkovým ústavem jsme jednali naposledy v prosinci minulého roku na jeho půdě v Praze. Vypadá to, že nám doporučí zachovat v co největší míře původní kovovou konstrukci Velkého kina s tím, že zároveň vznikne zcela nová konstrukce, jenž umožní objekt modernizovat a následně využívat víceúčelově. Co se týká vnějšího vzhledu, jsme s památkáři zajedno v tom, že bude zachovaná „krabice od bot,“ tedy původní vzhled budovy,“ prohlásil primátor Miroslav Adámek.
Budoucím osudem Velkého kina se zabývá odborná skupina. Kromě památkářů a zástupců radnice v ní jsou architekti, například uznávaný Josef Pleskot, statici, inženýři i představitelé Zlínského filmového festivalu, který bude po otevření objektu opět jedním z jeho hlavních uživatelů.
Přestože se o osudu Velkého kina zatím vedou hlavně debaty s památkáři, město jako majitel objektu již definuje jeho další využití. „„Musí být multifunkční, o tom není pochyb. Vzhledem k nutnosti zachování sálu v co největším objemu přitom neočekáváme, že Velké kino bude ekonomicky soběstačné. Jeho hodnoty jsou jinde. Zároveň je však nutné Velké kino organizačně propojit s Kongresovým centrum, které má v budoucnu velký ekonomický potenciál. Budeme se snažit jej využívat v maximální možné míře a prostor Velkého kina nám k tomu pomůže. Výsledkem by pak mohlo být společné neztrátové hospodaření těchto dvou dominantních objektů,“ uvedl náměstek primátora Jiří Korec, který je jedním z členů odborného kolokvia.
Velké kino bylo postaveno v roce 1932 firmou Baťa podle návrhu, jehož autorství je přisuzováno architektu Františku Lydie Gahurovi. Původní kapacita hlediště dosahovala výše 2 270 míst. Přestože byla postupně snížena na 1010 sedadel, šlo stále o největší kino s celoročním provozem v České republice.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
