Jeden záměr střídá druhý. Voláme po strategickém a koncepčním pojetí, které vezme v potaz i vliv na rozvoj města v jednotlivých letových směrech, s ohledem na potřeby města jako celku i sousedící obyvatele. „Z provedených studií není třeba doposud jasné, zda chceme ponechat pouze stávající provoz nebo budeme preferovat nákladní dopravu. Jestli nyní konsenzuálně nepřijmeme promyšlenou a jasnou koncepci, zaděláme si do budoucna na problémy,“ říká člen Výboru pro územní plánování a rozvoj města Jiří Langer.
Civilní dopravní nebo nákladní letiště?
Po převzetí letiště od armády ČR se plánoval normální letecký provoz včetně odbavovací haly, stejně jako například v Pardubicích. Do roku 2006 bylo v tomto kontextu zpracováno hned několik studií, včetně jedné od architekta Patrika Kotase. Ten dále ve spolupráci s architektem Jaromírem Chmelíkem předložil v roce 2008 urbanistickou studii, která kromě civilního dopravního letiště počítala i s výstavbou obchodně-administrativních budov a objektů výroby a služeb. V roce 2010 následovalo několik dalších studií, které měly analyzovat možné varianty letového provozu a prověřit řadu parametrů, například akustické dopady letiště na město Hradec Králové. V souhrnu se za ně vydalo více než 3 miliony korun. Po dlouhém tichu po pěšině se v roce 2017 objevila další, tentokrát rozvojová studie letiště od architekta Patrika Kotase. Ta už ale řeší letiště převážně jako nákladní, s dominujícími plochami pro výrobu a skladování. Menší plochy jsou určené pro občanskou vybavenost a částečně i bydlení. Tato studie přichází rovněž s jakýmsi dalším hradeckým bulvárem, tentokráte letištním, na jehož konci se tyčí nová věž letového řízení.
Podobu letiště určuje město i soukromé subjekty. Přetne ho také Severní tangenta
Na rozhodování o definitivní podobě a využití letiště mají vliv i další skutečnosti – vlastníci a dlouhodobí nájemci jednotlivých letištních pozemků a objektů a také plánovaná dopravní infrastruktura města. Většinu pozemků sice vlastní Město HK, ale několik dalších je v majetku nebo v dlouhodobém pronájmu, třeba i na 40 let, soukromých subjektů. Letecký byznys s menšími dopravními letadly a vrtulníky tu momentálně provozuje několik soukromých firem. Menší letadla se tu i vyrábí a k letišti patří také soukromí majitelé letadel. Tyto stroje létají v rámci celého Schengenu. Součástí letištního areálu jsou i servisní služby a velký význam mají rovněž letecké školy. Odehrávají se zde i různé významné festivaly jako například Rock for People nebo letecké akce jako CIAF či dopravní polygon. Velký ohlas mezi občany má charitativní akce Open Skies for Handicapped pořádaná přímo Leteckými službami za pomoci Armády ČR. V budoucnu navíc letiště přetne přeložka silnice č. 1/11, tzv. Severní tangenta, která by měla výrazně ulevit II. silničnímu okruhu. O to více je nyní potřeba dojít k jednoznačné strategické koncepci a otevřít veřejnou diskuzi, která by přispěla k většinovému konsenzu a minimalizovala problémy do budoucna. „Jakákoliv koncepce bude mít vliv na další rozvoj města. Případné letové koridory velkých letadel třeba souvisí se zřizováním ochranných pásem se stavebními uzávěrami v letových směrech. Tedy konkrétně v Malšově Lhotě, části Malšovic, na Pouchově, Ruseku, Pileticích a dalších ulicích a částech města,“ vysvětluje člen představenstva Letecké služby Hradec Králové a.s. Pavel Marek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
