Jeden záměr střídá druhý. Voláme po strategickém a koncepčním pojetí, které vezme v potaz i vliv na rozvoj města v jednotlivých letových směrech, s ohledem na potřeby města jako celku i sousedící obyvatele. „Z provedených studií není třeba doposud jasné, zda chceme ponechat pouze stávající provoz nebo budeme preferovat nákladní dopravu. Jestli nyní konsenzuálně nepřijmeme promyšlenou a jasnou koncepci, zaděláme si do budoucna na problémy,“ říká člen Výboru pro územní plánování a rozvoj města Jiří Langer.

Civilní dopravní nebo nákladní letiště?

Po převzetí letiště od armády ČR se plánoval normální letecký provoz včetně odbavovací haly, stejně jako například v Pardubicích. Do roku 2006 bylo v tomto kontextu zpracováno hned několik studií, včetně jedné od architekta Patrika Kotase. Ten dále ve spolupráci s architektem Jaromírem Chmelíkem předložil v roce 2008 urbanistickou studii, která kromě civilního dopravního letiště počítala i s výstavbou obchodně-administrativních budov a objektů výroby a služeb. V roce 2010 následovalo několik dalších studií, které měly analyzovat možné varianty letového provozu a prověřit řadu parametrů, například akustické dopady letiště na město Hradec Králové. V souhrnu se za ně vydalo více než 3 miliony korun. Po dlouhém tichu po pěšině se v roce 2017 objevila další, tentokrát rozvojová studie letiště od architekta Patrika Kotase. Ta už ale řeší letiště převážně jako nákladní, s dominujícími plochami pro výrobu a skladování. Menší plochy jsou určené pro občanskou vybavenost a částečně i bydlení. Tato studie přichází rovněž s jakýmsi dalším hradeckým bulvárem, tentokráte letištním, na jehož konci se tyčí nová věž letového řízení.