Německý ministr obrany Boris Pistorius v posledních měsících opakovaně upozorňuje, že bundeswehr potřebuje tisíce nových vojáků, aby mohl plnit závazky NATO. Německo má podle aliančních plánů posílit své jednotky, ale nábor dobrovolníků zaostává. „Bez dostatečného počtu lidí nebude možné zajistit obranu ani důvěryhodnost našich závazků,“ řekl Pistorius, jak informuje agentura Reuters.
Debata se mezitím posouvá od čistě vojenské otázky k širšímu společenskému tématu. Vláda zvažuje nejen návrat klasické branné povinnosti, ale i zavedení tzv. národní služby – systému, v němž by mladí lidé mohli absolvovat vojenský výcvik, civilní službu v sociální oblasti nebo například ekologické projekty. Tento koncept má podle zastánců posílit občanskou odpovědnost i pocit sounáležitosti společnosti.
Klasický model povinné vojenské služby má však řadu odpůrců. Kritici varují, že by šlo o zásah do osobní svobody mladých lidí a zásadní zásah do pracovního i studijního života celé generace. Navíc Německo už nemá infrastrukturu potřebnou pro masové odvody – chybějí kasárna, výcviková zařízení i instruktoři. Návrat ke starému systému by vyžadoval obrovské investice.
Rozdílné postoje panují i v politice. Konzervativní CDU/CSU dlouhodobě podporuje obnovu povinné služby, případně alespoň registraci všech osmnáctiletých mužů a žen, z nichž by byli vybráni vhodní kandidáti. Naopak sociální demokraté (SPD) a Zelení upřednostňují dobrovolný systém doplněný o motivační opatření – například finanční podporu nebo zjednodušené přijetí na univerzitu po absolvování služby.
Podle průzkumů veřejného mínění je německá společnost v otázce povinné služby rozdělena. Starší generace má k jejímu návratu spíše pozitivní postoj, zatímco mladí lidé jej odmítají. Podle deníku The Washington Post vidí většina mladých Němců službu spíše jako formu ztraceného času než jako příležitost k občanské zkušenosti.
Pokud se však nepodaří zvýšit počet dobrovolníků, vláda nevylučuje, že nový zákon o částečné branné povinnosti by mohl vstoupit v platnost už v roce 2026. Debata ale zůstává otevřená.
Analytik Seznam Zpráv Martin Jonáš, dlouholetý berlínský zpravodaj České televize, tvrdí, že němečtí politici v debatě o znovuzavedení povinné vojenské služby ukazují strach, což nahrává Putinovu Rusku. Podle Jonáše by navíc stejná debata měla probíhat i v České republice.
„Dnes mi vyšel komentář primárně o nedůstojných hádkách o povinnou vojenskou službu v Německu. K tomu jsem dodal, že ještě trapnější je mlčení českých politiků a zavírání očí před tím, že povinná vojna je dost možná jediný způsob, jak naplnit bezpečnostní závazky České republiky,“ tvrdí Jonáš.
A rovnou i vysvětluje, proč se zavedením vojny souhlasí, ačkoliv by to mělo vliv i na jeho děti. „Protože není těžké předvídat osobní ataky typu ‚tak si jdi do zákopů na Ukrajině sám‘ nebo ‚poslal bys na frontu svého syna?‘, rovnou se k nim vyjádřím. Ano, mého syna by se vojna vzhledem k jeho věku mohla už brzy týkat. Ano, byl bych radši, aby místo běhání po cvičáku raději studoval nebo pracoval. Ale zároveň říkám: pokud to nepatrným dílkem přispěje k dojmu, že Česká republika a Evropa jsou schopné se bránit, a Putin si své agresivní choutky dobře rozmyslí, tak ať,“ tvrdí Jonáš.
Podle něj totiž vojna neznamená válku, ale možné válce právě může zabránit. „Tvrzení, že ho tím posílám do války, je totiž nesmysl. Ba naopak: pokud ukážeme, že máme vůli se bránit, snížíme pravděpodobnost agrese. A právě proto, že miluji své děti, poslal bych je radši na pár měsíců do kasáren, než aby jednoho dne musely do zákopů pod ruskou palbou,“ dodává Jonáš.
Dnes mi vyšel komentář a @SeznamZpravy, primárně o nedůstojných hádkách o povinnou vojenskou službu v Německu. K tomu jsem dodal, že ještě trapnější je mlčení českých politiků a zavírání očí před tím, že povinná vojna je dost možná jediný způsob, jak naplnit bezpečnostní závazky…
— Martin Jonáš (@MartinJonas19) October 20, 2025
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Makarovič