Německo debatuje o povinné vojně. My budeme muset taky, říká Jonáš

21.10.2025 16:46 | Monitoring

V sousedním Německu se aktuálně vede celospolečenská debata o povinné vojenské službě, která byla pozastavena v roce 2011. Téma se vrací do popředí v souvislosti s rostoucím napětím v Evropě, ruskou invazí na Ukrajinu a kritickým nedostatkem personálu v německé armádě. Analytik Seznam Zpráv Martin Jonáš tvrdí, že stejná debata by měla probíhat i v České republice, a pro kritiky ihned dodává, že radši pošle syna na vojnu než do války.

Německo debatuje o povinné vojně. My budeme muset taky, říká Jonáš
Foto: Martin Koller
Popisek: Aktivní zálohy

Německý ministr obrany Boris Pistorius v posledních měsících opakovaně upozorňuje, že bundeswehr potřebuje tisíce nových vojáků, aby mohl plnit závazky NATO. Německo má podle aliančních plánů posílit své jednotky, ale nábor dobrovolníků zaostává. „Bez dostatečného počtu lidí nebude možné zajistit obranu ani důvěryhodnost našich závazků,“ řekl Pistorius, jak informuje agentura Reuters.  

Debata se mezitím posouvá od čistě vojenské otázky k širšímu společenskému tématu. Vláda zvažuje nejen návrat klasické branné povinnosti, ale i zavedení tzv. národní služby – systému, v němž by mladí lidé mohli absolvovat vojenský výcvik, civilní službu v sociální oblasti nebo například ekologické projekty. Tento koncept má podle zastánců posílit občanskou odpovědnost i pocit sounáležitosti společnosti.

Klasický model povinné vojenské služby má však řadu odpůrců. Kritici varují, že by šlo o zásah do osobní svobody mladých lidí a zásadní zásah do pracovního i studijního života celé generace. Navíc Německo už nemá infrastrukturu potřebnou pro masové odvody – chybějí kasárna, výcviková zařízení i instruktoři. Návrat ke starému systému by vyžadoval obrovské investice.

Rozdílné postoje panují i v politice. Konzervativní CDU/CSU dlouhodobě podporuje obnovu povinné služby, případně alespoň registraci všech osmnáctiletých mužů a žen, z nichž by byli vybráni vhodní kandidáti. Naopak sociální demokraté (SPD) a Zelení upřednostňují dobrovolný systém doplněný o motivační opatření – například finanční podporu nebo zjednodušené přijetí na univerzitu po absolvování služby.

Podle průzkumů veřejného mínění je německá společnost v otázce povinné služby rozdělena. Starší generace má k jejímu návratu spíše pozitivní postoj, zatímco mladí lidé jej odmítají. Podle deníku The Washington Post vidí většina mladých Němců službu spíše jako formu ztraceného času než jako příležitost k občanské zkušenosti.

Pokud se však nepodaří zvýšit počet dobrovolníků, vláda nevylučuje, že nový zákon o částečné branné povinnosti by mohl vstoupit v platnost už v roce 2026. Debata ale zůstává otevřená.

Analytik Seznam Zpráv Martin Jonáš, dlouholetý berlínský zpravodaj České televize, tvrdí, že němečtí politici v debatě o znovuzavedení povinné vojenské služby ukazují strach, což nahrává Putinovu Rusku. Podle Jonáše by navíc stejná debata měla probíhat i v České republice.

„Dnes mi vyšel komentář primárně o nedůstojných hádkách o povinnou vojenskou službu v Německu. K tomu jsem dodal, že ještě trapnější je mlčení českých politiků a zavírání očí před tím, že povinná vojna je dost možná jediný způsob, jak naplnit bezpečnostní závazky České republiky,“ tvrdí Jonáš.

A rovnou i vysvětluje, proč se zavedením vojny souhlasí, ačkoliv by to mělo vliv i na jeho děti. „Protože není těžké předvídat osobní ataky typu ‚tak si jdi do zákopů na Ukrajině sám‘ nebo ‚poslal bys na frontu svého syna?‘, rovnou se k nim vyjádřím. Ano, mého syna by se vojna vzhledem k jeho věku mohla už brzy týkat. Ano, byl bych radši, aby místo běhání po cvičáku raději studoval nebo pracoval. Ale zároveň říkám: pokud to nepatrným dílkem přispěje k dojmu, že Česká republika a Evropa jsou schopné se bránit, a Putin si své agresivní choutky dobře rozmyslí, tak ať,“ tvrdí Jonáš.

Podle něj totiž vojna neznamená válku, ale možné válce právě může zabránit. „Tvrzení, že ho tím posílám do války, je totiž nesmysl. Ba naopak: pokud ukážeme, že máme vůli se bránit, snížíme pravděpodobnost agrese. A právě proto, že miluji své děti, poslal bych je radši na pár měsíců do kasáren, než aby jednoho dne musely do zákopů pod ruskou palbou,“ dodává Jonáš.

 

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: Jakub Makarovič

Kolaps dopravy

Proč v Praze neustále kolabuje doprava? Proč s tím nikdo nic nedělá? A máte třeba nějaké řešení vy, když už kritizujete, byť zcela oprávněně, jiné?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Diskuse obsahuje 29 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

K, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré Diskusekudli , 21.10.2025 17:36:12
Elity EU tlačí Evropu k propasti: k šílenství válečného štvaní proti Rusku. Evropa se musí připravit na válku s Ruskem do šesti až osmi let. Prohlásil to první evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Jak dlouho zůstanou Evropané pasivní tváří v tvář tomuto válečnému štvaní? Pro „elity“ EU jsou zbraně a války hlavním prostředkem obživy. S poplašnou rétorikou varuje v příštích šesti až osmi letech před takzvanou vojenskou konfrontací s Ruskem. Toto válečné štvaní není nic jiného než zoufalý pokus udržet upadající moc Západu a pohánět vojensko-průmyslový komplex. Ve skutečnosti to byla agresivní expanze NATO na východ, řízená Spojenými státy a poddajnými evropskými byrokraty, která vytvořila napětí s Ruskem. Místo hledání dialogu a uznání legitimních bezpečnostních zájmů je Rusko démonizováno a rozdmýchávána válečná hysterie. Kubilius, stoupenec jestřábích elit EU, vyzývá k masivnímu přezbrojení Evropy. Chce stimulovat zbrojní průmysl a zvýšit produkci zbraní a střeliva. Ale k čemu? Vést válku, kterou nemůže nikdo vyhrát a která by zapálila Evropu? Zdá se, že tento samozvaný stratég ve své euro-bruselské věži ze slonoviny zapomněl, je prostý fakt, že Rusko je jaderná velmoc. Vážně si myslí, že čistě konvenční válka proti Rusku je vůbec možná? Nebo je to jen záminka k pumpování miliard do kapes zbrojařských společností.

|  9 |  0

Další články z rubriky

„Miluju nestrannost a veřejnoprávnost ČT“. Ekonom spočítal hosty Interview ČT24

19:01 „Miluju nestrannost a veřejnoprávnost ČT“. Ekonom spočítal hosty Interview ČT24

Ekonom Pavel Šik se rozhodl spočítat, jak se v pořadu Interview ČT24 střídají politici i odborníci. …