Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane ministře,

tak já se pokusím k tomu vám něco také říci. Když jsme tady schvalovali zákon zkráceně nazvaný lex OZE II, který se stal zákonem roku, tak v tu chvíli jsem si říkal pesimisticky, že už to horší být snad nikdy nemůže. No, pak přišel lex OZE III a zjistil jsem, že jsem se mýlil a stal jsem se opět optimistou. Prostě horší to být může. A já vám něco řeknu. My jsme to projednali vlastně na hospodářském výboru dvakrát. Děkuji všem členům hospodářského výboru, že měli trpělivost s tímto, a děkuji vám všem, že budete mít snad trpělivost i dnes a hlavně při třetím čtení. Ty pozměňovací návrhy, opravdu je jich hodně, v řadě případů, řekněme si na rovinu, jsme takoví trošku pošťáci těch pozměňovacích návrhů z Ministerstva průmyslu a obchodu, případně z Ministerstva financí.

Musím říct, že já si takhle tedy legislativní proces vůbec nepředstavuju. Jsou to zákony, které prostě upravují moderní energetiku. Když se podíváte, cirka to bude 3 procenta trhu a jsou s tím takovéhle problémy. Je to nové, já to chápu všechno, ale prostě myslím si, že legislativa by se takto dělat neměla. A já také v obecné rozpravě se přihlásím hned jako první s přednostním právem zpravodaje a navrhl bych vám procedurální krok, jak se s tím vypořádat.

Chtěl bych říct, že dneska jsme ve druhém čtení, to znamená o těch pozměňovací návrzích dneska nehlasujeme, dneska je podáváme. A já musím říct, že jenom z hospodářského výboru těch pozměňovacích návrhů bylo sedmatřicet, které prošly, sedmatřicet a dalších x prostě se tam nasypalo ještě během včerejší noci, protože holt se to muselo dát ještě všechno do pořádku. A já si také dovedu představit, že některé z těch pozměňovacích návrhů, které už tady byly včera zmiňovány, protože byla tisková konference vlády, že by měly přijít v jiný čas, v jinou dobu, že by se jim měla věnovat případně větší pozornost.