Děkuji. Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, nepřítomná vládo, kolegyně, kolegové. Mně to nedá, abych se k tomu nevyjádřil. Prostě to, co tady slyším, toho jsem se obával, že se stane, že to bude handrkování o tom čísle a že vlastně nám unikla ta původní myšlenka, která tady zazněla při prvním čtení, že vlastně není důvod, aby zájmová lidská činnost byla postihována takovýmto zákonem, který se týká úplně něčeho jiného.

Přece vnitrozemská plavba, jestli si pod tím představujete opravdu ty kajaky, ta rafty, tak já tedy ne. A myslím si, že to tady trošku zapadlo. I přes přísliby pana ministra, že se to bude řešit, nevidím zatím ani náznak tohoto řešení. Myslím si, že je to přesně to, co tady děláme, že se snažíme každou lidskou činnost napasovat do nějakého zákona. A to, co nás čeká, až se nám to povede do důsledků, tak to já nechci zažít. Takovýto Orwell v úplně děsivé podobě, který tady po kouskách neustále pro naše občany připravujeme. A jen tak mimochodem, i pro sebe, protože my jsme také občany tohoto státu. Jestli chceme takto pokračovat, tak tedy opravdu budu na to vždycky upozorňovat, že je to špatně a že tudy cesta nevede.

Prosím zástupce ministerstva, který tady není, pana ministra tohoto, příští ministry, a nejenom dopravy, ale všech oborů, všech ministerstev, která se zabývají lidskou činností, aby na toto pamatovali, a už nám to tady nepředkládali v takového podobě, protože opravdu, jestli si někdo myslí, že vodák je vnitrozemská plavba, tak ať si to myslí, ale realita je úplně jiná.