Děkuji, pane předsedající. Musím tedy říci, vážené kolegyně, vážení kolegové, že jsem si nemyslela, že budu někdy vystupovat k invazivním nepůvodním druhům, každopádně i to se může stát. A já si dovolím jenom v krátkosti představit pozměňovací návrh, který jsem předložila společně s kolegyní Matušovskou a kolegou Ondráčkem.
Důvodem navržené změny je zrušení změn zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, a to na základě, co se vlastně tam odehrává. Jejich ne zcela úplná srozumitelnost, která by v případě nabytí jejich účinnosti přinesla problémy hraničící až s nemožností jejich aplikace. Nedopracovaný systém mysliveckého plánování a systém kontroly ulovení spárkaté zvěře pomocí markantů zjevně nelze aplikovat tak, aby byl funkční, přesto by si vyžádal vynaložení obrovských nákladů, které by bylo neefektivní.
Změna § 3 odst. 2 je chybná, protože nepovažuje zvěř za součást lesních ekosystémů, a pojmově je tedy zmatečná. Změna § 3 odst. 4 obsahuje zmocnění k vydání vyhlášky ohledně způsobu stanovení nadměrného poškozování lesních ekosystémů zvěří.
Jednak je formulace zmatečná, protože chybně nepovažuje zvěř za součást lesního ekosystému a dále by vyhláška musela obsahovat i vliv zvěře na veškeré složky lesního ekosystému, tedy například i vliv toho, kolik hmyzu zašlápne, nebo pro kolik hmyzu vytvoří příznivé životní podmínky v důsledku produkce trusu.
Uvedené zmocnění je fakticky nenaplnitelné. Změna paragrafu 36 a 37 by znamenala zavedení rozhodování státní správy myslivosti každoročně o každém jednotlivém plánu mysliveckého hospodaření, kterých je cca 5 800, tedy jeden pro každou honitbu v České republice. Znamenalo by to mimořádnou administrativní zátěž s pochybným přínosem. Za účastníky řízení je rozhodnutí ustanovení plánu mysliveckého hospodaření by museli být nejen držitel a uživatel dané honitby, ale i držitelé a uživatelé honiteb sousedních. Dále to mohou být osoby obhospodařující zemědělské a lesní pozemky, jejichž práva tak mohou být dotčena, čímž se stávají dalšími účastníky řízení.
Každému by bylo potřeba doručovat do vlastních rukou, což v současné době obnáší náklady nejméně 65 korun, samozřejmě i podle hmotnosti psaní. Není patrné, co se rozumí posudkem, který má být podkladem pro vypracování plánu mysliveckého hospodaření. Není patrné ani komu může být bez vyhotovení posudku uloženo, na základě uvedeného se objevují závěry, že na každou honitbu má být vypracován znalecký posudek soudním znalcem či znaleckým ústavem, přičemž náklady na zmapování průměrné honitby o výměře zhruba 1 180 hektarů, by podle odhadu činilo v jednotlivých případech, nebo 1,180 hektarů, případy desítky tisíc korun, možná by dosáhly řádu vyššího.
Pokud by kdokoliv z účastníků řízení chtěl podat odvolání, musel by napadnout nerelevantnost znaleckého posudku, což je možné toliko za podmínky zpracování znaleckého posudku konkurenčního. Odvolání správního orgánu, krajský úřad by pak musel nechat zpracovat znalecký posudek třetí, referenční, a na základě něj rozhodnout o odvolání. Jen náklady na posudky by tak v případě odvolání činily zřejmě ne méně než 150 tisíc korun. V důsledku přijetí jen části pozměňovacího návrhu zůstala zmatečně zachována povinnost nechat vypracovat posudek pro oblast chovu zvěře pro účely stanovené výše odlovu, ale státní správa myslivosti pro oblasti chovu nemá žádnou pravomoc výši odlovu stanovit.
Já děkuji, že jsem mohla přečíst část důvodové zprávy, nebudu dál zdržovat a pak se přihlásím jenom ke svému pozměňujícímu návrhu.
Ing. Hana Aulická Jírovcová
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
