Poslanec Miroslav Kalousek se v současnosti otevřeněji než kdykoliv předtím postavil na stranu hazardní lobby a - za bdělého dohledu senátora a majitele loterijní společnosti Synot Ivo Valenty ze sněmovní galerie - obstrukcemi blokuje prosazení zákona zvyšujícího zdanění hazardu. Svou symbiózu s hazardním průmyslem se proto snaží popřít alespoň statistikami, které mají dokazovat, jak že se za svého ministrování při rušení hracích automatů činil a jak je pod mým vedením Ministerstvo při tomto rušení pomalé. Jeho statistiky jsou samozřejmě scestné a jejich výklad účelový. Podíváme-li se na skutečná čísla, zjistíme, že přátelství Miroslava Kalouska s hazardem stojí na ještě pevnějších základech, než se původně zdálo.

Vtip je v tom, že Ministerstvo financí ruší licence na provoz hracích automatů dvěma způsoby. Za prvé; Na žádost samotných provozovatelů, kterým Ministerstvo musí podle zákona automaticky vyhovět. Druhou situací je rušení z moci úřední poté, co obec vydá restriktivní vyhlášku. Zde jde na rozdíl od první situace o rušení proti vůli provozovatelů přístrojů. A ti pochopitelně v rámci řízení využívají všechny myslitelné i nemyslitelné opravné prostředky, aby rozhodnutí o zrušení co nejvíce oddálili.

Asi málokoho nepřekvapí, že z moci úřední bylo za úřadování pana Kalouska zrušeno za tři roky pouze 74 zařízení, což je v průměru jedna desetina automatu denně. Pro srovnání, za necelé dva roky, co jsem ve funkci já, bylo zrušeno z moci úřední celkem 7991 povolení, což představuje 13 zrušených zařízení denně.