O letošním suchu se mluvilo především v létě a zkraje podzimu. V souvislosti s novou Zprávou o stavu zemědělství v ČR za rok 2015, která je teď v Poslanecké sněmovně a jejímž jsem zpravodajem, mi však dovolte se k tomuto tématu vrátit a podívat se na problematiku sucha, tentokrát spíše pohledem zemědělství.

Sucho zemědělství samozřejmě výrazně ovlivňuje. Obdobně však dokážou některá opatření a změny v zemědělské politice ovlivňovat zadržování vody v krajině a zmírňovat tak průběh suchých období.

Data ze Zprávy o stavu zemědělství v ČR za rok 2015 potvrzují, že byl loňský rok extrémně suchým obdobím. Srážkové úhrny dosahovaly po většinu roku hodnot pod dlouhodobým normálem (vypočítaným za období 30 let). Nejpatrnější byl rozdíl v červenci 2015, kdy úhrn srážek dosáhl pouhých 46 % normálu. Velkým suchům napomáhaly i teploty, které se naopak po celý rok pohybovaly nad třicetiletým normálem. Přesto, že v letošním roce jsme nezaznamenali takové sucho jako v roce předchozím, nejde brát situaci na lehkou váhu. Například podzemní vody byly i letos významně ovlivněné loňským suchem. Extrémní sucho způsobilo podprůměrné stavy povrchových i podzemních vod a pouhé nárazové srážky, které se navíc nevstřebávají do vyprahlé půdy, ale odtékají rovnou do řek, nestačí zásoby podzemních vod doplňovat.

Pozornost, která byla v minulých letech soustředěna na opatření proti povodním, je dnes nutné minimálně stejnou měrou směřovat na boj se suchem. Ten je totiž v mnohých ohledech náročnější, zejména vyžaduje delší časový horizont související s nezbytností některých komplexních změn. Je zřejmé, že se tématu věnují odborníci především z oblasti životního prostředí. Neméně důležitou roli ale hraje i zemědělství. Právě zemědělství je jedním z klíčových prvků, prostřednictvím něhož je možné v krajině vodu zadržovat.