V České republice funguje celá řada moderních asfaltových obaloven. To jsou zařízení, ve kterých se smíchává kamenivo s asfaltovou směsí pro pokládku nového povrchu na silnice. Ty už dnes umí přimíchávat do nové směsi tzv. asfaltové recykláty, tedy surovinu získanou vybouráním nebo vyfrézováním staré vozovky. Celá řada našich obaloven je technicky tak na výši, že umožňuje do asfaltové směsi přimíchávat až desítky procent recyklátu. Doposud zejména z legislativních důvodů nebyl jejich potenciál v tomto směru příliš využíván. A to je škoda.

Stávající zákon o odpadech recyklaci asfaltových směsí umožňuje, v praxi se však příliš nevyužívá. Existuje výjimka, kdy se za splnění určitých kritérií vedlejší produkt při výrobě nebo stavbě nepovažuje za odpad. Asfaltová drť a asfaltové kry mohou být považovány za takový vedlejší produkt. Jedná se o cennou surovinu, která dnes ale kvůli nejasné legislativě končí na skládce nebezpečných odpadů. Stavební firmy se jí z opatrnosti zbavují, aby nedostaly od krajských úřadů pokutu. A k ukládání pokut firmám také často dochází, neboť vyhovět definicím zákona je v praxi obtížné.

Do meziresortního připomínkového řízení se dostává nový zákon o odpadech. Do jeho návrhu se mi spoluprací s ministerstvem životního prostředí podařilo prosadit zásadní novinku. Na výrobky z odpadu a vedlejší produkty již nebude po splnění dalších kritérií vztažen odpadový režim. Návrh zákona předpokládá vydání vyhlášky, která bude stanovovat podrobná kritéria pro vedlejší produkty pro jednotlivá odvětví a komodity. Již před několika měsíci jsem svolal jednání odborníků na ministerstvu životního prostředí k její přípravě. Po dalším setkání na ministerstvu průmyslu a obchodu následovalo ustavení expertní skupiny k přípravě vyhlášky. Ta bude obsahovat specifická kritéria jmenovitě pro asfalt, beton a zeminu.