Obecně platí povinnost jasně označit původ potraviny v případě, kdy by si zákazník mohl myslet, že potravina měla původ jinde, než odkud skutečně je. Tedy jde především o to, aby zákazník nebyl uveden v omyl například grafickou úpravou obalu. Druhým případem jsou produkty, u nichž to přímo stanoví právní předpis. Mezi ty patří vepřové, skopové, kozí či drůbeží maso, hovězí maso, med nebo také olivový olej. Poslední skupinou, kde se původ uvádí, jsou produkty, které jsou držiteli značek kvality potravin - chráněného zeměpisného označení, chráněného označení původu a zaručené tradiční speciality.

Nejen v loňském roce jsme mohli zaznamenat případy, kdy byly potraviny původem ze zahraničí v obchodech umístěny pod nápisem „česká kvalita“ nebo pod českou vlaječkou. Spotřebitel tak logicky mohl nabýt dojmu, že potravina je českého původu. Takové označení však příslušelo pouze potravinám, které byly zcela získány v ČR, nebo na území ČR došlo k jejich poslední podstatné změně.