Balaštíková (ANO): Přišlo mi vyúčtování. I na mě bylo vysoké. Co budou děla babičky?

Dobrý den, kolegyně a kolegové. Já jsem pro tady ten zákon, protože technologie bioplynových stanic umožní zemědělským podnikům a farmářům nejen zpracovávat odpad vzniklý jejich vlastní činností, ale zpracovávat také odpady ostatních subjektů včetně biodegradabilní složky separovaného komunálního odpadu, a tak získat vedle příjmů ze zemědělské produkce také příjmy z produkce a z prodeje elektrické energie, popřípadě další hnojiva z digestátu a také příjmy ze zpracování komunálního odpadu. Bioplynové stanice zpracovávají mimo vedlejších zemědělských produktů i průmyslové a komunální odpady, a jsou tedy nedílnou součástí celého tohoto procesu. Bioplynové stanice mohou být zemědělské, kde bývá nejčastěji samozřejmě provozovatelem větší zemědělský podnik, což někteří mí kolegové neradi uslyší, anebo stanice komunální a průmyslové související s čistírnami odpadních vod, kde bývá provozovatelem město nebo průmyslový podnik. Do kategorie bioplynových stanic samozřejmě řadíme ještě skládkový plyn, který je řízeně produkován a jímán ze skládek odpadů.

Způsob vzniku bioplynu je současně i výhodou, ale i bohužel limitem, protože na jednu stranu existuje široká škála plodin vhodných pro jeho výrobu, bioplyn je možné vyrábět také z bioodpadu, je ho však omezené množství, je vázáno na lokální výrobu a tím pádem je to velký limit pro jeho rozšiřování třeba do aglomerací měst. Nespornou výhodou bioplynu je vysoká energetická výtěžnost a neexistence vedlejších produktů, limitující je však bohužel někdy nákladné čištění, kdy musíme vlastně čistit na kvalitu zemního plynu. V České republice je bioplyn palivem bohužel jednoznačně minoritním, zřejmě nejčastěji ho používají některé dopravní společnosti, které si taktéž zařizují jeho vlastní výrobu. Metan v podobě CNG nebo bioplynu má v těchto různých jiných zemí více příznivců než u nás v České republice. Před energetickou krizí, která tady nastala, byla i zesilující tendence v České republice na využívání biometanu. Auta, která jezdí na biometan, mají oproti benzinu výrazně tišší chod. Díky fyzikálním vlastnostem metanu jsou vozidla s pohonem na bioplyn a CNB bezpečnější než vozidla na benzin a naftu nebo LPG. Emise ze spalování biometanu jsou stejně nízké jako ze spalování zemního plynu. A rostoucí zájem široké veřejnosti o ekologicky méně škodlivé palivo byl dáno právě tou výhodnou cenou pohonných hmot, ale také myslím si i upřímným zájmem o ekologicky příznivější dopad současné civilizace na životní prostředí. Bohužel, bohužel, toto je dnes zatraceno, protože ekonomika vytláčí nízké ceny tohoto pohonu nahoru a dnešní vlastníci vozidel na tento druh pohonu patrně musí řešit stejnou cenovou politiku jako vlastníci vozidel na tradiční pohonné směsi.

Nicméně já vidím budoucnost bioplynových stanic jako prioritu a myslím si, že by to měla být i priorita této vlády a zvláště Ministerstva zemědělství, jak já říkám, ministerstva náš všech, protože toto ministerstvo nás živí. Bioplynové stanice jsou většinou zemědělské, a proto se také staví v blízkosti kravínů nebo vepřínů, protože je možné v nich zužitkovat veškerou kejdu a hnůj jako zdroj plynů. Bioplynovou stanici můžeme využít samozřejmě na výrobu tepla a elektřiny. Zužitkujeme kejdu, hnůj, odpady z živočišné výroby, odpady z rostlinné výroby, biologicky rozložitelný odpad i čistírenské kaly. Bioplynová stanice využívá samozřejmě anaerobní digesce, kdy se nám materiál rozkládá bez přívodu vzduchu a vzniká bioplyn, který je jímán a používán pro další účely.

Takže další možností je samozřejmě kombinovaná výroba tepla a elektřiny v kogeneračních jednotkách, protože samotná výroba elektřiny z bioplynu není efektivní. Nicméně v zemědělství je vše spotřebováno a výroba bioplynu je dneska nemyslitelnou součástí dnešního moderního zemědělského podniku s dobrou ekonomickou výkonností. Říkám to zvlášť s dobrou ekonomickou výkonností, protože opravdu těch malých farem se to nebude týkat. Je mi to líto, ale řekněme si, že takové zařízení mohou používat pouze opravdu velcí zemědělci.

Domnívám se, že Česká republika má velký potenciál ve využití biomasy a bioplynové stanice jsou jednou z možností, jak biomasu zužitkovávat. Výhodná je především ta výroba tepla. V poslední době před tou krizí opravdu ten zájem rostl, nicméně obávám se, že pokud nepřijdou ta podpůrná opatření, tak ten zájem zase poklesne a je to ke škodě České republiky. V současné době evidujeme 550 bioplynových zemědělských stanic. Očekávala bych právě, že ministr zemědělství bude bojovat za rozvoj této komodity a jejich podporu pro zemědělské podniky. My jsme přebytkoví v obilí a kukuřici. Já to chápu, část světa hladoví a blíží se k nám potravinová krize, ale myslím si, že bychom měli zužitkovávat tyto plodiny především pro naše občany, a budu ráda, když pan ministr zemědělství začne na půdě EU opravdu usměrňovat a zpomalovat Green Deal, a v kontextu toho, že bioplyn a vlastně bioplynové systémy představují energetické zdroje s vysoce pozitivními přínosy pro ochranu a tvorbu životního prostředí, přestože bioplyn zatím není schopen vytlačit fosilní paliva z jejich dominantního postavení na trhu s energiemi, tak zvláště v dnešní době má na rozdíl od nich zcela neomezené perspektivy pro budoucí využití. Proto bych byla ráda, kdyby i tedy věda a výzkum se více zabývala vlastně vývojem zařízení, která by podporovala využívání bioplynu.

Jenom pro vaši informaci, že úplně nejstarší bioplynová stanice v České republice je zemědělská, je v Třeboni. Prosím, funguje od roku 1974 a jako zdroj energie využívá kejdu vepřů a čistírenské kaly.

Termín bioplyn v posledních letech ve 20. století zcela zobecněl, stal se nejen běžně rozšířeným mezi technickou odbornou veřejností, nýbrž je i jistým synonymem čehosi ekologicky příznivého v majoritní laické veřejnosti, což bychom mohli brát jako podporu, že i ta veřejnost to dneska vnímá, že sice řeknou si bioplyn, to smrdí, ale nicméně uvědomují si ten ekologický dopad.

Odpad z toho procesu fermentačního, který vlastně probíhá v bioplynce, nazýváme fermentát, nebo někde spíše využíváme slovo digesta, a je to kapalina, která dále při vysoušení slouží jako hnojivo a mimořádně vhodné hnojivo na naše pole, když si říkáme, že nám vlastně chybí přírodní hnojiva, takže tady máme zase zdroj toho, co na naše pole, zvlášť v dnešní době, kdy budeme mít problém s těmi minerálními hnojivy chemickými. Vhodnou kombinací a úpravou té vstupní biomasy řízením provozních podmínek za využití různých kultur bakterií lze procesem fermentace vyprodukovat opravdu velmi energeticky vysoce kvalitní hnojivo.

Zpracování biomasy na bioplyn představuje jasnou volbu pro všechny větší producenty biologicky rozložitelného odpadu a bioplynové stanice jsou již dlouhodobě běžnou součástí zemědělských podniků v celé EU. Tento ekologický způsob zužitkování odpadu na výroby ušlechtilé formy energie za produkce dále využitelného odpadu splňují nároky moderních trendů v oblasti energetiky a tak používání bioplynových stanic by mělo rozkvétat a doufejme, že se k tomu i Ministerstvo zemědělství takto postaví. Já se domnívám, že bioplyn má v současné době velmi velký potenciál, ze všech biopaliv je vlastně levný a v produkci CO2 je to neutrální zdroj energie.

Má samozřejmě svoje výhody, má i svoje nevýhody. Někdy je to trošku obtěžování tím zápachem v těch hustě obydlených lokalitách. On vlastně umí ale zase na druhou stranu zužitkovat velké množství odpadu. Výroba bioplynu neprodukuje žádný další odpad, protože ten produkt, digestát zase uložíme na ty pole. Možná za negativum bychom mohli považovat zvýšenou samozřejmě hustotu dopravy v těch obydlených lokalitách, která je daná nutností dopravování té biomasy. Ale nicméně každá bioplynová stanice vede ke snižování objemu skleníkových plynů.

Dneska jsou moderní technologie, které samozřejmě tu expozici zápachu snižují a tím vlastně ovlivňují pozitivně životní prostředí, obyvatelstvo i zaměstnance. Pachové látky nemaskují, ale neutralizují na zdravotně nezávadné sloučeniny. Ta aplikace neutralizačních látek může se provádět aerosolovými směsi, suchým vypařováním aplikací do kalů a tekutých páchnoucích proudů prchavými neutralizačními gely. Technologická řešení jsou pro všechny typy bioplynových stanic, od klasických zemědělství přes čištění průmyslových a komunálních odpadových vod, dekontaminace různých lagun, kompostování nakládání s odpady, až po samozřejmě průmyslovou likvidaci odpadu z průmyslového a potravinářského průmyslu.

A já bych tady právě chtěla upozornit na to, že pokud nedojde k posunutí nabytí účinnosti tohoto zákona, tak nedojde k certifikacím, aby současní provozovatelé bioplynových stanic mohli nadále fungovat s dotační podporou. To je velmi, velmi pro ty provozovatele prosím důležité. A co by se stalo? V podstatě cca 760 subjektů by neobdrželo dotační podporu. Tyto subjekty by se opět dostaly do nevýhody oproti zahraniční konkurenci, zcela určitě by nám tady vypadl výpadek bioplynu a produkce tepla, na kterou jedou téměř všechny zemědělské družstva. A patrně by to mohlo způsobit prohloubení energetické chudoby, která k nám vlivem energeticko-ekonomické krize přichází.

Všichni samozřejmě víme, že Česká republika se ocitla v ekonomické krizi, která nemá obdoby za posledních bohužel sedmdesát let. Tato krize energetiky se přenesla do ekonomiky, do zemědělství, do potravinářství, do průmyslu. A životní úroveň našich obyvatel se začíná postupně vracet právě o ty léta, které jsem tady zmínila. Je mi líto, že musím říct, že se české vládě za sto dnů jejího fungování podařilo téměř nemožné, že nám zničila české občany. Hned ještě pan ministr neusedl na své židle a už nám zničil české zemědělství a potravinářství, ničí nám české živnostníky, průmysl i dopravu. A oproti jiným zemím v EU máme rekordní inflaci, která může dosáhnout podle posledních prognóz a Světové banky až k 17 %. A v podstatě díky Fialovému slepenci se nastartovala hospodářská krize nebývalého rozsahu, a to se asi za poslední léta nepodařilo žádné české vládě.

Minule jsem při svém vystoupení poukazovala na studii, že tak jako v dnešní době se Češi naposledy báli v třicátých letech minulého období. No a této vládě na to stačilo sto dní. A řada občanů se mě ptá, zda se můžeme ještě zachránit. A já bych si dovolila citovat prosím vás odborníky na ekonomiku a energetiku, protože já určitě tímto odborníkem se necítím být. A oni říkají: Ano, lze Českou republiku zachránit, ale musí to být razantní kroky. Musí to být velká, vysoká kvalita řízení energetiky, zavedení sektorových a jiných daní, zavedení regulace cen elektřiny, plynu, a o tom se hlavně chci bavit, a tepla, opatřeními pro potravinovou soběstačnost a opatření pro snížení cen PHM.

A já se ptám: Dělá to tahle vláda? A odpověď je zatím ne. A ptám se: Proč ne? A musím říct, že z nás opozičních poslanců to zatím nikdo neví. Nevím, možná to neví ani samotní členové této vlády. Možná mají jiné starosti a schovávají se za válečnou krizi. Ovšem svádění všeho na Putina, myslím si, že už dlouho zabírat nebude, protože nyní do peněženek voličů nesahá ani Putin, ani ten nehodný Babiš, ale pouze jenom pan premiér Fiala, a jeho pětiprstý slepenec, anebo je to Fialový spletenec? Já nevím. Vláda české republiky jako jediného státu odmítá odstranit příčiny krize a přijímá jenom sociální opatření a přitom jako pravicová vlády, což já nechápu, v podstatě likviduje tu střední třídu pod záminkou udržení deficitu státního rozpočtu.

Pan ministr financí nám patrně dokázat, že uspoří všechno za každou cenu, a tak nám vyluxuje účty přes zvýšené ceny a vyšší spotřební daně, vysaje peněženky střední třídě, nízkopříjmové skupině pan ministr práce a sociálních věcí rozdá žebračenky a závěrem roku se dozvíme jediné: rozpočet se stejně nedodržel, střední třída doplní nízkopříjmovou, ta se nám rozroste do obludných rozměrů, řada firem tu již nebude. Ministr zemědělství bude hledět do prázdného green talíře a my ostatní se patrně půjdeme pást místo našich českých strak, myslím tím hovězí dobytek.

A proč právě Česká republika má nejvyšší ceny elektřiny ve světě, když ji doma vyrábíme s nejnižšími náklady? Proč už i ceny plynu narůstají na nejvyšší úroveň v Evropě? A proč má Česká republika třetí nejvyšší inflaci v Evropě? A proč 95 % plateb EU za povolenky zaplatí v roce 2030 Česká republika, Polsko a Bulharsko? Kolik platí za povolenky ČEZ a teplárny za rok a proč se platby za povolenky promítají den co den do tepla pro naše odběratele? A proč vláda České republiky nechce zrušit vazbu na lipskou burzu, když EU zcela jednoznačně deformuje ceny plynu i elektřiny na burzách. A proč jsou ceny plynu pro odběratele v Česku dvakrát vyšší než například na Slovensku? A proč politici České republiky jako jediní v Evropě neobhajují národní zájmy?

Proč naše vláda zakazuje dezinformační weby? Ale podle mě sama dezinformace šíří. Protože například že energetickou krizi zvládneme a že jsme na ni připraveni, tak na to se také ti ekonomové a odborníci na energetiku ptají: ano a jak?

A jak dovezeme do Česka ten zkapalněný plyn? My budeme v EU nakupovat společně plyn? Musím říct jedno jediné. Myslím si, že Evropská unie nám nepomůže. Protože já se jich ptám, jak nám pomohou. Tak, jako nám pomohli u covidu ve stylu urob si sám, pomoz si sám.

Bohužel renomovaní odborníci říkají, že Česká republika nutně potřebuje středně nebo dlouhodobý kontrakt na nákup plynu za sedm korun za kubík, jako mají ostatní státy. A co říká naše vláda? To nejde řešit. A odborníci, co říkají? Že řešení není vůbec složité, že je nutné regulovat cenu vyrobené elektřiny v České republice, pokud možno pro všechny kategorie spotřebitelů. Vývoz elektřiny je nutno omezit na úroveň přebytků mimo zimní období.

Česká vláda má ale zcela jiný názor. Vadí jí, že ČEZ nebude mít prostředky na garanci pro vývoz elektřiny, což je naprosto neuvěřitelný přístup pro naše občany, který zásadním způsobem poškozuje nás všechny odběratele v této maličké zemičce. Vláda ale tvrdí, že nemůže regulovat ceny elektřiny pro odběratele v ČR, protože má vlastnický podíl na ČEZu jenom 70 %. A ono je tu další proč. Proč přitom slovenská vláda, která má podíl jenom 30 % na slovenských elektrárnách, proč to dokázala? Ona totiž použila metodu zdanění nadměrných zisků, v tomto případě výroby elektřiny z jaderných zdrojů. A ČEZ je výrazně ziskovější, než slovenské elektrárny. Těch proč by bylo asi hodně.

Byla bych ráda, kdyby se někdo konečně nezabýval mými proč, ale kdyby se také zabýval těmi odbornými proč. Kdybyste opravdu vy, zástupci naší vlády, mluvili s těmito lidmi... Já budu první, kdo vám zatleská, když uděláte změnu a nebudou už další proč. Protože nyní je pro mě závěr jediný. Že jste selhali, problém nechcete řešit a já nevím proč. Výsledek je pak jasný, že cena elektřiny na Slovensku zafixovaná do roku 2024 je 62 euro za MGW a u nás nejnižší cena, kterou jsem si stáhla z dat, je 160 euro za MGW. Myslím si, že tahle dvě čísla jsou alarmující, jsou hrozná.

Chci vědět, až teď přijdou vyúčtování za elektřinu těm babičkám, těm lidem nízkopříjmovým, co oni budou dělat. Mně přišly také ty složenky. Musím přiznat, že i pro mě byly vysoké, ale co budou dělat tihle lidé. Já to nechci, prosím vás, nechci na to ani domyslet. Proto vás prosím, udělejte nějaký ten krok.

Jenom pro ilustraci pár údajů z odborné studie zemního plynu, tendence trhu a perspektivy. Tato studie je víceméně konstatováním známého, plná statistiky, ale průměrně inteligentní člověk, když si ji tedy pročte, tak by si mohl pro sebe udělat stejný závěr a já jsem takový udělala. Jestliže více, než 70 % světových zásob zemního plynu je soustředěno ve dvou regionech, v Kaspické pánvi a souvisejícím Perském zálivu a na Sibiři, tak se ptám. Co k tomu chceme dodat, když se bavíme o tom, že se chceme odstřihnout od toho ruského plynu? Půjdeme do USA, když odborníci říkají, že na to nejsou technologie, nejsou na to lodě? Prostě nemáme ty technologie na následné zkapalňování, zplynování.

Jenom pro vás, nejvyšší těžba je ve Spojených státech amerických, kteří dělají 914 miliard kubíků. Druhé je bohužel Společenství nezávislých států Ruska, kteří dělají 638,5 miliard kubíků. Zbytek světa těží v těch lokalitách pod 200 miliard. To, co se vytěží v tom zbytku toho světa, naprosto nepokrývá ani spotřebu těch států, kde k té těžbě dochází. A to nejsem žádný velký ekonom.

Řekněme si, že ne Česká republika se bez ruského plynu neobejde. Obávám se, že pod vlivem těchto odborných studií bychom se všichni měli říct, že svět se neobejde bez tohoto dodavatele a měli bychom řešit, co dál. Nejsem přítelem žádné války, žádné agrese, nemám to ráda. Jsem člověk, který rád ty ostatní spojuje a myslím si, že umím smeknout i před kolegy, kteří něco umí, jsou odborníci a jsou z různých rezortů.

Ale dneska vyhlašujeme v souvislosti s útokem Ruska na Ukrajinu sankce, přerušujeme ekonomické vztahy. Já si myslím, že tak jako všechno i tato doba jednou pomine. Přijde doba, kdy budeme hledat, jak navázat tyto přerušené ekonomicko-obchodní vztahy. A přece si tady nebudeme lhát, že už nikdy nikdo nebude s Ruskem kooperovat. Já to vidím, jak to jednotlivé země porušují. Proto říkám, nebuďme ti jediní, kteří chtějí být ti nejlepší a úplně to zatáhnou. Naše malá zemička na to prostě nemá.

Dovolím si říct jednu úvahu na závěr. Ono totiž celé tohleto vyhraje ten, kdo jako první dostane rozum. Ten, který se umí poučit z historie, kterou jsme tu měli už několikrát - měli jsme tu války, měli jsme tu puče, měli jsme tu embarga - a bude to ten, kdo si uvědomí nesmyslnost dnešních prohlášení a bude to ten, kdo podporuje svoji zemi a tím i svoje občany. Já bych byla moc ráda, abychom to byli my všichni. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ANO a SPD.)