Málokterý "svátek", zařazený zákonem do významných dnů, je slaven jakousi stávkovou pohotovostí. Stává se pomalu tradicí, že na tzv. Den učitelů, stanovený tradicí na Den narození učitele národů Jana Amose Komenského, tj. právě dnes 28. března, se toto děje. Učitelé (proč skoro jako lékaři) protestují za nedostatečné finanční hodnocení své práce. Škoda, že v ruku v ruce s tím nejdou požadavky nebo závazky na zkvalitnění výuky a výchovy, větší propojení školy a rodiny či mimoškolního prostředí apod.

Stejně jako ve zdravotnictví i ve školství je celá řada "neskutečných děr", jimiž zvyšující se finanční prostředky, jdoucí do tohoto prostoru, kamsi mizí. Mizí ve většině do kapse těch, kterým se toto nové vnímání postavení školství podařilo "osedlat" přes celou řadu často velice nesmyslných a nepotřebných projektů, štědře financovaných ministerstvem školství, kultury a sportu. Projektů, z nichž na jejich avizovanou a vehementně deklarovanou podstatu, tedy zkvalitnění výchovy a vzdělávání, jde sotva tak čtvrtina. Větší zbytek jde jejich autorům a organizátorům do kapes za jistě "neskutečně velké vynaložené úsilí".

Za tento stav zřejmě nemůže celá řada dobrých, obětavých, profesionálně i morálně a lidsky zdatných učitelů. Právě těm je třeba v dnešní významný Den narození J. A. Komenského (Den učitelů) poblahopřát, poděkovat za jejich práci na poli vzdělávání a výchovy. A také popřát, aby si dokázali více ohlídat ty, o nichž je v tomto malém zamyšlení řeč - ty chytráky a vychytralce, kteří si pod pláštíkem různých alternativních projektů ve školství, a to nejen v tzv. soukromých školách, udělali z tohoto oboru lidské činnosti lukrativní byznys.