Proto nám může snadno uniknout, že akce „Rekonstrukce Žďáru“ je i po roce vládnutí nenaplněným, ale všemi z vedení města podepsaným „cárem papíru“, kdy to byla pouze dobrá marketingová kampaň před volbami. Nového totiž od nového vedení moc nemáme, snad pouze více her a kultury, nového neviditelného a drahého komunitního koordinátora, více diskuzí stále se stejným publikem, zdražení některých staveb (divadlo, park), o chtění pracovních skupin složených převážně z osob spojených s vedením, či přenášení odpovědnosti na obyvatele města v častých anketách bez ochoty přijetí vlastní rozhodovací odpovědnosti (a ještě i tu si pojistíme).

K naplnění proklamace, že zastavíme stěhování Žďáráků do okolních obcí, začneme diskutovat o již dávno schválené podobě výstavby na Klafaru, a tím odložíme prodej pozemků minimálně o dva roky. To bude mít za následek, že si lidé raději koupí volné pozemky v Hamrech, Vysokém, Sázavě či Lhotce. Zajímavá je i statistika hlasování, kdy koalice řadu věcí prosazuje v zastupitelstvu pouze většinou jednoho hlasu a není ochotná ke kompromisům a naslouchání názorům zbytku zastupitelů, kteří hájí zájmy minimálně druhé poloviny města.