Největším úskalím je fakt, že agentura má být ústředním orgánem státní správy, který je na vládě nezávislý a je z jejího rozhodování tak vyjmut. I v oblasti sportu má mít vláda svou politiku a Sněmovna má mít možnost ji kontrolovat a připomínkovat její kroky. Obávám se, že ústřední orgán státní správy bez standardních kontrolních mechanismů může podporovat prokorupční prostředí. Problematická je také praktická neodvolatelnost předsedy agentury, chybějící pravidla pro získání dotací, nedostatečná transparentnost financování u všech zainteresovaných subjektů nebo skutečnost, že předseda a dozorový orgán jsou funkce politické. Obávám se, aby se z agentury nestala instituce sama pro sebe, o níž rozhoduje „sportovní diktátor” a jeho pár vyvolených. Novelu zákona jsem proto navrhl vrátit k přepracování tak, aby byla v souladu se zákonem o střetu zájmů a služebním zákonem, byly odstraněny veškeré nestandartnosti ve vedení agentury i její kontrole a především, aby agentura nebyla ústředním orgánem státní správy. Sněmovna však návrh i přes pádné protiargumenty poslala do druhého čtení.