Ministerstvo práce a sociálních věcí odhaduje, že sociální byty pomohou o něco víc než sto tisícům lidí. Ale pak je tu ještě alespoň milión jiných, kteří by se dokázali o bydlení postarat a platit za něj. Ale nedosáhnou na příliš drahé komerční byty.

Pro ně je tu lidovecký koncept: dostupné bydlení. Ve spolupráci obcí a státu tu budou vznikat cenově dostupné byty pro mladé rodiny, samoživitelky, seniory, za něž budou platit cenu, kterou si mohou dovolit, vyřeší svůj problém a budou mít dobrý pocit, že se zasloužili o vlastní střechu nad hlavou.

Zákon o sociálním bydlení měl pro KDU-ČSL závažné nedostatky. Především nařizoval povinně i nejmenším obcím, aby část bytů vyčlenily jako sociální, bez ohledu na to, zda jsou u nich třeba a zda na to mají. Po našem tlaku MPSV ustoupilo, účast obcí bude dobrovolná a nevznikne aparát se stovkami úředníků.

Druhým vážným problémem byla ambice zákona řešit bytovou krizi takříkajíc univerzálně a slíbit byty de facto každému, kdo řekne, že ho potřebuje. Už ze socialismu ale víme, že takto to nefunguje. Stát nemá a nemůže mít prostředky na to, aby dal všechno všem. Nyní už ministerstvo mluví o 118 tisících potřebných. Tedy zhruba o jednom procentu obyvatel.

V nové podobě je zákon o sociálním bydlení pro KDU-ČSL přijatelný. Budeme ale chtít, aby vláda podpořila také koncept dostupného bydlení.